Je zajímavé, jak se doba mění. Kdysi jsme byli zvyklí na kavárny nekuřácké, dnes je tomu naopak.

Na Reální ulici v Ostravě, v místech, kde bývala prodejna s gruzínskými specialitami jsem včera objevil kuřáckou kavárnu. Kouření v hospodách mi nikterak nechybí, trochu mne však iritují hloučky vyhnaných kuřáků a pak taky zvůle státu popírajícího vlastnická práva. Normálně bych se v kavárně nestavil, ale zaujalo mne Starobělské pivo na čepu. Interiér sporý až strohý, atmosféra působila dosti ošuměle, avšak pro milovníky nikotinu a l´art pour l ´artistického stylu je to zřejmě akceptovatelný azyl.

Na malou 12°jsem čekal asi pět minut, mok ale odpovídal příslušným standardům. Starobělské mi chutná a líbí se mi, že občas pronikne do Ostravy a okolí. Jen Segal si trochu stěžoval, že mu pivovárek nechce prodat bečku jen tak a vyžaduje stálou smlouvu na odběr.

V Café de Ollí se vesele hulilo a já jsem se chtěl zeptat na příslušný legislativní fígl. Název „Kuřácká kavárna“ byl naprosto zřetelný a personál po mne ani nevyžadoval žádný členský průkaz. Chtěl jsem se zeptat výčepní, ale mohl bych vypadat jako nějaký tajný kontrolor, kterých jsou v současnosti u nás mraky. Tak ať se Starobělskému daří!