Za mého mládí se někdejší hospoda U Křižánka jmenovala lakonicky Družba.

Podnik měl dva vchody, Do pivnice a do vinárny 3. cenové skupiny.

Do pivnice jsem občas na jedno zašel. Čepovali tam Ostravar 12° a mi se zdálo v druhé polovině 80. let, že je permanentně cítit po PVC.

Nový Křižánek byl docela fádní a točil se tam především Radegast. Vinárna Družba byla přestavěna na podnik s názvem Dlouhá 100ry.

Obě provozovny spolu se Spolek a s Kocourem před několika lety zanikly.

Z těchto důvodů mne potěšilo, že se chystala Křižánkova obnova.

Podnik byl nově otevřen zhruba před dvěma týdny. Největším lákadlem zřejmě měla být menu za pouhých 99 Kč. Napadlo mne, že se vzhledem k současné situaci v obecném pohostinství bude jednat o cenu zavádějící.

Hned prvního dne otevření jsem do Křižánka zamířil. Bylo plno. Zvědavost a vidina laciné krmě dělají své.

Přisedl jsem si k jednomu obědvajícímu hostovi a asi 15 minut čekal na obsluhu.

Nikdo nepřišel. Zřejmě byla poddimenzován předpokládaný počet obsluhujícího personálu. Jeden výčepní, který neustále vrážel do jediné servírky, možná kdosi v kuchyni.

Zákazníci vypadali celkem spokojeně, já jsem však již dále nechtěl působit jako němá a hladová výčitka a lokál jsem tajně opustil.

Asi za 10 dní jsem svou návštěvu zopakoval. Tentokrát jsem dopadl již lépe.

V menu si lze vybrat ze dvou jídel +v ceně je i polévka.

Jedno jídlo zůstalo na původních 99 Kč, druhé již stálo 129 Kč.

Za necelou stovku nemůžete čekat zázraky, ale dá se najíst.

Sortiment piv pochází kompletně ze stáje Heinekena a na čepu je hned několik druhů.

Zlatého Bažanta jsem z piety odmítl, za Březňákem vidím stále nevzhledné petky v supermarketech.

Krušovický Bohém není žádné superpivo, ale při troše dobré vůle je poživatelné.

Byl jsem při svém posezení i trochu užitečný, když jsem panu výčepnímu sdělil, že žíznivý člověk na etiketě Březňáka se ve skutečnosti jmenuje Viktor Cibich.

Věřme, že pár hospůdek na začátku Nádražní ulice opět ožije.