Trutnovský Krakonoš už ani v Ostravě není vzácný jako před 10-15 lety. Přesto mne vždy zaujme.

Logo Krakonoše v životní velikosti jsem uviděl kousek od železničního nadjezdu v Hlučíně po cestě na sídliště OKD. Nálevna nižší (numericky však paradoxně vyšší) cenové skupiny nabízela doposud Ostravar. Krakonoš 12°za 22 Kč může být pro uznalé pivaře i pro bufetové šetřílky poměrně lákadlem. Vím, že Krakonoš chutná nejvíce v Trutnově, u nás buď utrpí po dlouhé cestě nebo jej prostě výčepní personál neumí pořádně načepovat.Pamatuji, že U Segala byl občas dokonce nakyslý a šéf si stěžoval, že mu sud dorazil již po uplynutí záruční lhůty po tzv. „expiračce“.

Kupodivu jsem toho dne po ránu neměl na pivo moc chuť, spěchal jsem služebně na zámeček a dotyčný podnik nemusím – přesto má zvědavost zvítězila. Jak jsem očekával, pivo jsem neobdržel ihned po zaplacení – hlučínský bufet je veden na způsob britského pubu kdy zaplatíte předem a pivo dostanete až pak. Na rozdíl od UK jsem však na svůj škopek čekal asi 10 minut neboť pivo pěnilo (co jiného má také dělat). Vyslechl jsem řeči lokálních opilců – asi 60 letá žena, která díky alkoholu vypadala minimálně o 10 let starší vzpomínala na vystoupení maďarské kapely Omega v Ostravě v roce 1971. To musel být bigbít! A originální hammondy! Dnes si mladí myslí, že Omega jsou pouze nenasycené mastné kyseliny. Konečně pivo! Pěna hustá, leč esteticky nedokonalá, teplota na hranici pitelnosti, říz tak akorát, aby se škopek dal rychle vypít když tak spěchá. Trutnovská chuť šla odhalit, jinak bych řekl lepší trojka, možná, že bych nějaké body ubral též za pomalý čep.

Takže v Hlučíně máme Trutnov. Uvidíme jak dlouho tam vydrží…