Rumunskou Constantu jsem poprve navstivil v roce 1979. Ma druha navsteva probehla o 36 let pozdeji.

Rumunsko neni v zadnem pripade pivni zemi. Nejake zajimavejsi podniky lze nalezt udajne v Bukuresti, Constanta na brehu Cerneho More je vsak pivne ponekud nudna. Loni na podzim jsem probehl par mistnich hospod a nalezl jsem jen lokalni eurosracky Ursus nebo Ciuc.

Letos jsem vsak mel prece jen vice stesti. Objevil jsem restauraci Tomis [coz byl puvodni starorecky nazev mesta], ktera nabizela alespon v lahvich ponekud vetsi vyber pivnich znacek. Nemecky Paulaner, cesky Bernard, belgicky Kasteel, dokonce vietnamsky Saigon. Zaujalo mne pro mne do te doby nezname pivo Zaganu. A vycepni mi potvrdil mou smelou teorii. Jednalo se o skutecny rumunsky minipivovar, ktery byl v meste Prahova [pro mne spise Podprahova] zalozen snad jiz v roce 2003. Tretinka Belgian Style stala dvakrat tolik co pullitr toceneho Ursusu. Avsak tuto jedinecnou prilezitost jsem si nemohl nechat ujit. Pivo melo polotmavou barvu, bylo pochopitelne nepasterovane a obsahovalo celych 7% alkoholu. Celkem pitelne. Melo inzerovany vlamsky nadech, vzadu jsem vsak citil lehkou kyselost. Mozna to tak melo byt, ale dost mozna se uz blizil konec expiracni lhuty.

Ochutnal jsem jeste rumunskou Ip ze stejneho podniku.. Ta se mi pripadala kvalitnejsi. Nebyla alkoholicky prilis silna [5,5%, EPM 13,5%] jako spravna kontinentalni modni Ipa vonela chmelem, ale zdala se mi i presto celkem vkusna. K jeji vyrobe bylo dle etikety pouzito kombinace oblibenych chmelu Cascade, Citra a Chinook, takze se tento vyrobek klidne mohl jmenovat APA. Avsak napadlo mne, ze by to mohlo byt ponekud zavadejici, nebot slovo „apa“ znamena v rumunstine „voda“ a zdrave uvazujici sladek ci primo majitel pivovaru tak sve pivo nikdy nenazve.

K ochutnani byly jeste dalsi dva druhy, ktere jsem si vsak nechal na priste.