V dohledné době z naší pivní scény zmizí další regionální pivovar.

Vlastně nekončí. Jen omezuje provoz a reorganizuje výrobu.

Pivovar v  Žatci byl založen v roce 1801 a v 80. letech minulého století byl pro mne takřka pivní modlou. Konzervatoř nejezdila na chmelové brigády a tak jsem ódy na žateckého Lučana a Starožateckou 12° znal pouze z doslechu.

V roce 1981 mi jednu láhev Žatce přivezla sestra z chmelové brigády a o rok později jsem osobně město Žatec navštívil hned dvakrát.

V červnu mne trápila senná rýma, tak jsem měl s odbornou degustací trochu problém, ale o několik měsíců později jsem si žatecké pivečko vychutnal naplno.

V roce 1991 jsem si Žatec kupoval v KV. Byl výborný, ale zdál se mi až příliš chmelený a chuťově výrazný. Dnes bych jej označil asi jako IPL. Přes poctivost své chuti trochu postrádal předchozí jemnost. Nicméně má zamilovaná „hlína“ tam nechyběla.

O tři roky mne lahváč žatecké 10° dokonale zklamal svou zjevnou unifikovaností.

Poslední, celkem chutné setkání s oním pivem se konalo párkrát v jisté karvinské pivnici, kde je mívali stabilně na čepu.

Od té doby jsem bohužel musel žatecké označovat jako průměrný průmyslový produkt.

Pivovar úplně nekončí. Jen propustí 40 ze 43 svých zaměstnanců, restruktualizuje výrobu a bude se věnovat speciálům. Ty by bylo možno okusit v prostorách žatecké pivovarské restaurace U orloje, která sama také pivo vyrábí. Před léty jsem tam ochutnal žateckého Samce, což je pivo historicky slavné. Dokonce se o něm tvrdí, že již někdy v 15. století vykazoval jisté vlastnosti ležáku.

V poslední době pivovar Žatec patřil nadnárodnímu koncernu Carlsberg. Od takovéto spolupráce se nedá moc pozitivního očekávat. Takže možná je lepší rychlejší smrt s nadějí na dílčí přežití, nežli vleklá agonie při pokleslé kvalitě.

A jak já vždy při podobných příležitostech říkám: „Žatec je mrtev – ať žije Žatec!“