Onehdy jsem dostal jako vánoční dárek obří litrovou plechovku piva.

Hned podle hmatu jsem usoudil, že by se mohlo jednat o dánské pivo Faxe. Leč byl jsem překvapen. V plechově (plechova – je velká nezdrobnělá plechovka) se nalézalo pivo tuzemské produkce: Světlý ležák Keltské dědictví.

Zpočátku jsem podle uvedeného letopočtu založení 1649 tipoval na pivko ze Strakonic. Když jsem se však blíže začetl do mnohojazyčného textu zjistil jsem, že tento tovar byl vyroben v pro mne celkem neznámé firmě United Breweries sro. Vždy jsem si myslel, že United Breweries je indická nadnárodní společnost se sídlem v Bangalore založená jakýmsi podnikavým Skotem již v roce 1885, která je dnes částečně vlastněna všudyvlezlým Heinekenem. Avšak tady se zřejmě jednalo o jiný podnik se sídlem v Rakovníku. Pro jistotu jsem ještě zrevidoval stránky Bakaláře. Nádherný případ, jak pivovárek vstává z vlastního popela. Avšak o United Breweries ani zmínky.

Nalil jsem si záhadný mok do půllitru. Bylo to hned na dvakrát. Celkem humus. Už na prvý doušek jsem cítil nešetrnou spáleninu hlubokým pastérem. Chuť vyloženě průmyslová, leč obligátní prázdnost byla částečně vyplněna nechutnou kvazi ovocností. Kde jsem to už cítil? Jakoby byl nápoj již znehodnocen uplynutím záruční lhůty. Ale v plechovce? Popíjel jsem v příšeří, tak jsem na barvu příliš nehleděl. Když jsem však sklenici pozvedl ke světlu, odhalil jsem silnou zakalenost. A to se určitě nejednalo o nefiltr.

Motivován podezřením jsem se podíval na dno plechovy. Expirace do 8.11. 2018. Bylo to tak! Utrejch mi připomínal mnoholeté „archivy“, které jsme degustovali se Segalem před několika měsíci. To byl věru danajský dar!

Po této zkušenosti bych uvítal, kdyby mne Keltové napříště vydědili….