O chuťových halucinacích se čas od času zmíním.
Tentokrát se mi něco takového přihodilo v Kurníkšopahospodě.
Na úvod jsem si dal standardní pardubickou 12° ze sklepa. Od té doby, co má v perníkovém městě své majetkové zájmy Ostravar, pardubické pivo v našem kraji není žádnou vzácností. Osobně vítám každé obohacení trhu.
Pak jsem pokračoval žabákovským porterem. Úctyhodných 21% EPM, konzistence jako ropa z Brent Oilu, hutnost vůně i chuti a samozřejmě i očekávaná alkoholová zrádnost. Prostě malvaz! Ale jedno stačí.
Čím uzavřít tento krátký pivní session?
Nejspíš nějakým ležákem. Co tak Ryzák od Koníčka?
Avšak již při prvním hltu jsem zpozorněl. Takhle přece Koníček nechutná. Za svou cca 16 letou kariéru se jeho chuť trochu mění, ale toto mi chutnalo úplně cize.
Jistá prázdnost, jakoby se jednalo o pivko mladé, ještě plně nedokvašené. Chuťový fenomén, který vždy nemusí být na škodu, ale k vojkovickému produktu mi jaksi neseděl.
Pak mne znepokojila i lehká nasládlost. Dal jsem si 3 a3 dohromady a vyšlo mi jediné slovo – Polička.
Obsluha mne samozřejmě ujistila, že poslední sud z Poličky prodali před cca dvěma měsíci, ale mé chuťové pohárky to nepřesvědčilo. Navíc mou teorii potvrdil i jeden z ostatních hostů.
Proč by se tak však dělo? Možná má Polička nižší nákupní cenu, ale toto by v Kurníku nikdy neudělali. Omyl? Lidské selhání? Nebo spíš prosté selhání mých smyslů, které se čerstvě vyléčily ze sezónního kataru?
Nejspíš poslední teze je správná. A možná se tím pádem jednalo o kolektivní halucinaci.
Dnes jsem koupil v PETce filtrovaného Koníka 12° světlý ležák nepaster. z pivovaru Koníček Vojkovice. O existenci Koňovárku 12° z minipivovaru Koňovárek jsem věděl, koštoval jsem, ale Koník 12° filtrovaný jsem neznal. Že by se tím vyjasnila záhada „filtrovaného vzhledu Ryzáka“? Že by hospodští čepovali Koníka a podávali ho těm, kteří chtěli Ryzáka ze stejného pivovaru? No nic, pivo vychladím a okoštuju.
V karvinské restauraci jsem si objednal Ryzáka 11° z vojkovického Koníčka. Mladá brigádnice mi položila pivo na stůl a s úsměvem odešla. Už na první pohled mě zarazil „filtrovaný vzhled“ piva. Oblíbený Ryzák býval nádherně kalný
, tzn. nefiltrovaný, už od pohledu živý, ale v mé sklenici jiskřilo průzračně čisté (filtrované?) pivo. Pomyslel jsem si, že došlo k záměně s ležákem svijanským, který byl v této restauraci také na čepu. Při další objednávce piva, jsem mladičkou brigádnici slušně a vlídně požádal, ať vyřídí čepujícímu šéfovi, že chci Ryzáka a ne Svijany. Napadlo mě, že šéf třeba začal čepovat Svijany, uvědomil si chybu a dočepoval Ryzáka. Jsme jenom lidé, i to se může stát. Usměvavá číšnice mi s dalším pivem oznámila, že šéf vyřizuje, že mám Ryzáka. Stejného, jako před chvílí. A je to tady, řekl jsem si. Ve vojkovicích zvítězila kvantita nad kvalitou. Později se mi tento poznatek několikrát potvrdil. Naposledy před několika dny, kdy jsem v karvinské Oáze vypil 3ks Ryzáka 11° a při placení jsem sám sobě slíbil, že Ryzáka už si dávat nebudu. 
Vida,podobná zkušenost
Dnes jsem koupil v PETce filtrovaného Koníka 12° světlý ležák nepaster. z pivovaru Koníček Vojkovice. O existenci Koňovárku 12° z minipivovaru Koňovárek jsem věděl, koštoval jsem, ale Koník 12° filtrovaný jsem neznal. Že by se tím vyjasnila záhada „filtrovaného vzhledu Ryzáka“? Že by hospodští čepovali Koníka a podávali ho těm, kteří chtěli Ryzáka ze stejného pivovaru? No nic, pivo vychladím a okoštuju.
Mnoho štěstí a na zdraví!