Myslel jsem si to uz dlouho, ale nakonec jsem zachytil stopu v ostrovnim state Antigua and Barbuda.

V roce 1989 melo hlavni mesto St. John pouze jeden morsky pristav, odkud se dalo lehce dojit na krasnou opustenou plaz. Dnes slouzi onen pristav uz jen jako cargo a vsude kolem jsou nejake tovarny, skladiste a smetiste. Ma oblibena plaz uz neexistuje.

Konec nostalgie. Dnes ma Antigua svuj vlastni pivovar a znacku s krkolomym nazvem Wadadli. Jeste asi pred 10 lety jsem si myslel, ze je podstatne horci nez treba Red Stripe z Jamajky. Asi pred tydnem jsem se rozhodl jit na Antigui na pivo. Hlavni mesto je spinave, plne bordelu a neudrzovane ulice jsou lemovane kanalizacnimi stokami. Vlezl jsem do prvniho otevreneho baru, kde jsem pravem neocekaval zahranicni turisty. Ponura spelunka mela improvizovany barovy pult a jeden stul se ctyrmi zidlemi. Znudena cerna barmanka mi poala Wadadli aniz zvedla oci od sveho mobilu. Dva dolary neni spatna cena, nicmene lahev ma pouze ctvrt litru. Pivo nechutna nic moc. Neni ani nejak mimoradne horke a dle etikety ma 4,7% alkoholu. Na nalepce je vsak jeste jedna dulezita informace. Toto Wadadli neni vyrobeno na Antigui, nybrz na Genade, kde jsem se nemohl dopatrat vlastni narodni znacky. Takze toto potvrzuje mou teorii, ze Karibik je dalsi obeti globalizace, kde se vsechna piva vari na jednom miste pod taktovkou SAB Milleru nebo AB Inbev, jednolita brecka je pak zpracovavana HGB a pak je plnena do lahvi s ruznymi etiketami.Chtel bych nejaky mistni pivovar osobne navstivit, ale mam evidentne smulu. Nejlepsi by to bylo na Arube nebo na Dominice, ale na obou mistech bohuzel kotvime v nedeli. Pivovary na jinych ostrovech jsou dost valene od pristavu. Mozna, ze nektery z pivovaru prece jen jeste vari svoje pivo a okusit takovy karibsky kvasnicak by nemusela byt spatna zkusenost. Snad priste.

Cili Wadadli ani nema cenu pit, ale za ochutnani zajiste stoji mistni trtinovy rum Kavalier.