Kolem 18 hodin se dá v Kurník šopě usednout i bez rezervace. Volil jsem tuto možnost, neboť toho dne bylo na čepu pivo z Kamenice nad Lipou.

V oné obci jsou podle Pividek pivovary hned dva. Povětšinou technicky i materiálně nedostupný Kokeš a pivovar Kamenice nad Lipou. Kdo ví? Možná provozovny inovačně splynuly, možná se jedná o dva nezávislé subjekty, což by v oblasti připomínalo pivní situaci za CK Rakouska-Uherska, když byl pivovar v každé díře.

Dost zeměpisných úvah. Chtělo by to konečně ochutnat. Polotmavá kamenická 13°je správně hořká. Z Vídně má snad jen tu ušlechtilou barvu. Pivo hojně chmelené, robustní a skoro samopitelné. U takového moku by se dalo chvíli pobýt, ale na ochutnávku čekají i jiné značky.

Jako vzpomínku na místo mých častých prázdninových pobytů dávám 14°Ušáka. Perníkové koření je ve speciálu patrné. Skořice, hřebíček, voní to trochu i po puškvorci. Celkem osvěžující, toho bych ale větší množství ani nemusel.

Kozlovický rauch Dým mi velice připomíná bamberský truňk z tradičního pivovaru Spezial. Uzené tak akorát, na rozdíl od tamější Schlenkerly, která je uzenost sama. Toto se kozlovickým podařilo.

Pak ještě single hop z Qásku. Jako jediný chmel je tam použit britský Fuggles. Tento výrobek opět potvrzuje mou teorii, že i aromatický chmel, když se nepřekombinuje, může pomoci vytvořit zajímavé pivo.

Zapomněl jsem si dát Rychtáře. Ale tím jsem měl začít. Myslím, že po tolika chuťově výrazných pivech by mi přinesl ve své současné čínské podobě trochu zklamání…