Jarní festival v Pivovarském domě Ostrava

Začalo to roku 2009 třídenním pivním maratónem v martinovské Garáži. Po pár ročnících separací vznikly dva různé jarní pivní festivaly. Jeden v minipivovaru Qásek (10. a 11.4.) a druhý opět v Garáži (1. a 2. 5.).

Myslím, že ten sofistikovanější proběhl v Pivovarském Domě Ostrava. Zaměřil se totiž na některá vítězná piva z letošní Ceny českých sládků na Zvíkově. Před pár lety jsem na tomto klání zasedal v degustační komisi a musím říci, že se jednalo o zdařilou akci. Takže co mi Pivovarský dům nabídne?

Nejlepší bude začít desítkou. U skákavého poníka je na čepu Brdonoš z Podlesí. Ale je krátce po poledni a u pípy ještě nikdo nestojí. Takže lehká změna plánu. Začnu třebíčskou podklášterní 12°. Před třemi lety jsem s tímto pivovarem (vlastně s některými jeho zastánci) vedl nelítostný mediální boj na internetu. Těšil jsem se na mou prvou návštěvu Třebíče, kde mi tenkrát bylo nabídnuto místní pivo buďto nepřístojně teplé (degustační set) nebo nakyslé. I přes nevlídný tón diskuse se jeden z mých protějšků snažil problém řešit a nakonec prý údajně našel příčinu nakyslosti přímo ve výrobě. Dle mého názoru však bylo na vině špatně udržované pivní potrubí. Ale to je už dávno. V současnosti kde Urbana piji, tam mi chutná.

Inspirován svou čerstvou skutečností s qáskovským Stoutem si objednávám Oatmeal Stout z brněnského Pegasu. Černé svrchně kvašené pivo, které obsahuje i trochu ovesných vloček. Chuťově vyrovnané, jemné, lehce pražené – kvalita. Jen si pamatuji, že v USA tato piva mívala smetanovitější pěnu. Konečně Brdonoš. Klasické výčepní světlé. Možná, že jsem původně očekával o něco vyšší hořkost, ale během degustace zjišťuji, že je jí tak akorát. Klasická desítka ny žízeň, která neurazí. Podobnou chuť mívají ležáky z malých pivovarů v Austrálii. A kde je Podlesí? Tak různě. Tohle je třeba u Příbrami. Škoda, že to obsluhijící pivovar neví.Jak asi chutná 13°Permon ze Sokolova? Pivovárek prosperuje, vaří spoustu druhů piv. Třináctistupňový světlý speciál je vynikající. Primární chuť se zpočátku zdá jakoby chtěla sklouznout do chuťové oblasti piv nekvašených, čili nealkoholických, zhruba v polovině tototo diskutabilního procesu však prosadí svou ryzí pivní čistokrevnost a nadšenému pivaři se prezentuje jako klasická hustá vkusně chmelená 13°s harmonickým dozníváním. Paráda!

Vedle u Hobita je má volba jasná. Popelínská 10°. Obec Popelín na samé hranici Jihočeského kraje a Vysočiny má svůj pivovárek teprve pár let. Ale jede dobře. Na popelínské desítce mi hodně lahodí dlouhé chlebovité doznívání, jen mohla mít trochu lepší říz. Polotmavá 13° Tumaperk je rovněž velice chutné pivo, kde se z lehoučké karamelitosti nakonec stejně vyloupne nenápadná, leč asertivní popelínská příchuť.

Polotmavý ležák Řepiš pochází z pivovarské hospody U Stočesů z Rokycan. Pamatuji si svou průzkumnou cestu špatně osvětleným okrajem onoho okresního města. Pivo však dobré. Zvíkovská Zlatá Labuť existuje již od roku 1993 a znám ji poměrně důvěrně, tak si jenom lehce cucám její klasické dvanáctky. Abych nezapomněl…

A zpátky do Poníka. Zbývá vrchol degustačního odpoledne – extrasilný produkt létajícího pivovaru Falkon Imperial IPA Falk off. Je to skutečně síla. 9,7% alkoholu dělá své. Ejlík hutný a hodně hořký (zdroje z internetu prý uvádějí dokonce 110 jednotek EBU, čemuž se mi ale nechce věřit). Myslím však, že pivo 20°je již hodně mocné a navíc kromě intenzivní vůně aromatických chmelů v něm přes jeho sílu nic jiného necítím.

Rozhoduji se roztok zneutralizovat ještě jednou desítkou Brdonoš a pak na závěr ochutnávám Permona 12°. Velice chutný, ale na svého třináctistupňového bratra nemá.

Procházku vítěznými pivy tímto ukončuji. A to až do konce dne, přestože je je jen něco po páté hodině odpolední. Už by mi asi žádné běžné pivo nechutnalo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u “Jarní festival v Pivovarském domě Ostrava

  1. Je to jedno !
    IBU – International Bitterness Units (stanovená Americkým sdružením pivovarských chemiků) a EBU – European Bitterness Units (stanovená Evropskou pivovarskou konvencí). Tyto by se od sebe neměly velmi lišit, ale pokud se tomu tak stane, tak EBU bude vždy o něco menší než IBU.

    • Donedávna jsem referoval o jednotkách hořkosti jako o IBU. Geograficky jsem však přece jen blíže Evropě, proto to EBU. Upřímně řečeno nevím přesně, jaký je mezi těmito stupnicemi rozdíl. Asi to bude těžké prakticky vysvětlit. Osobně si myslím, že posvátná EU by bez vlastního označení nepřežila.

Napsat komentář k M.Heavy Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>