Jak vznikal pivovar v Heřmanicích

V sobotu jsem se konečně setkal z managementem Heřmanického pivovaru.

V heřmanické Besedě jsem byl poprvé asi před 2 lety, tudíž v době, kdy jsem zaslechl první zmínky o připravovaném minipivovaru. Heřmanické pivo se však tenkrát ještě vařilo v Dolním Sklenově, odkud heřmaničtí zakoupili pivovarskou aparaturu. Původně plánovali koupi pivovaru „na klíč“ od jakési kuřimské firmy, původní cenový návrh se však vyšplhal do závratných částek, tak zvítězilo řešení z Dolního Sklenova (snad je to totéž zařízení, které chvíli fungovalo počátkem 21. století U čápů v Žabni).

Heřmaničtí minipivovarníci čekali, že během 6 měsíců zahájí vlastní výrobu, ale tenkrát zapomněli, že žijí v ČR a potažmo v EU. Problémy s rozjetím vaření vlastního piva trvaly přes dva roky. Největší problémy prý dělaly vodárny a kanalizace. Když se problém zdánlivě pozitivně řešil, přišel na řadu útvar či úřad životního prostředí. Jen stručná informace pro mimoostravské pivaře: Heřmanice jsou částí tzv. Slezské Ostravy rozkládající se na druhém břehu (levém či pravém, záleží na tom, jak se u řeky postavíte)Ostravice. Kraj totálně zdevastovaný důlní činností. V městské čtvrti funkční věznice, mrtvé stromové porosty a vyloučené cikánské kolonie jako je např. Liščina. Samotná Beseda stojí v průsečíku mezi bývalými šachtami Rudý Říjen a Petr Cingr (Michálkovice). Myslím, že malý minipivovar nemůže tomuto životnímu prostředí nikterak ekologicky ublížit, naopak – může dané oblasti jen prospět. Ve výčtu nepřátel projektu chyběli snad jen památkáři, možná jen proto, že většina staveb socialistického funkcionalismu ještě není naštěstí památkově chráněna.

Lidé však chtěli své pivo – de facto hukvaldské již považovali hosté Besedy za pravé heřmanické, a tak protagonisté vytrvali ve své snaze a dobrá věc se podařila. V současnosti vaří v Heřmanicích běžně 3 druhy vlastního moku a chystají i nějaký speciál. Ten nejbližší, který již dozrává je Revoluční polotmavá 17°. V minulosti mne zaujala světlá 11°, současná světlá 12°rovněž není špatná. Pivo svěží, tak akorát hořké a velice pitelné. Osobně mi trochu chybí decentní „ocásek“. Černá 11°rovněž dobrá, nepříliš sladká a za ochutnání rovněž stojí polotmavá 13°.

Závěrem informace pro zájemce o ochutnávku Heřmanického mimo samotné Heřmanice. Toto pivo bývá na čepu v porubské restauraci Panorama (v horním patře). Doufejme, že se objeví v Ostravě i v jiných hospodách.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Jak vznikal pivovar v Heřmanicích

  1. já jen přidám ještě informaci o jiném pivu, ačkoli bych se divil, kdyby to byla nějaká novinka: na Dubině u Zlatého orla stabilně čepují Portáše ze Zašové -11, 12 a 16. To nejsou čísla tramvají, ale stupňovitosti.

Napsat komentář k sadasda@dada.da Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>