Nadpis vypadá jako název nekonečných česko-slovenských rozhlasových seriálů „Jak se máte Vondrovi?“ s nepřekonatelnou Jiřinou Švorcovou či „Čo nového, Bielikovci?“. Článek je však přece jen o pivu.

Pivovar Zíchovec ve Středočeském kraji již nějakou dobu funguje a zdá se, že se mu docela daří. Předloni na jaře jsem měl v Brně možnost ochutnat nějaký jeho speciál (v tehdejší záplavě nových značek jsem zapomněl jaký) a na loňských pivních slavnostech v Českých Budějovicích jsem si dal jejich ležák. U zíchovického stánku jsem měl drobné nedorozumění kvůli zálohované sklenici.

Piva, myslím, standardní, snad bych očekával větší invenci. Totéž bych řekl i o Vídeňském ležáku, který jsem před pár dny zakoupil v Kurník šopě. Toho odpoledne jsem dorazil do onoho podniku v zádumčivé náladě. Bubeník z naší kapely slavil právě padesátiny v hrabovecké krčmě U Jestřábů nefalšovaným Radegastem a já byl pozván. Nemohl jsem se proto namlsat, tak jsem hodil neutrálnějšího Konráda a vzápětí i chilli pivko z Permona, abych měl přece jen vyladěnější žízeň. A v lednici jsem objevil petku Zíchovce na neutralizační večer.

Radegast byl samozřejmě nechutně bezpohlavní a já jsem přesto při družném hovoru polkl celé tři kusy. Asi ve 21 hodin jsem si petku doma otevřel. Celkem žádné překvapení. Chuťová zakulacenost a karamel. Během konzumace jsem v roztoku objevil lehkou příchuť poněkud syntetických malin. Zhruba asi takových, jaké jsou cítit v příslušných kyselých bonbónech.

No co, Po nošovických vývarech dobré. Ale chtělo by to určitě širší studium více druhů této dnes už poměrně zavedené značky.