Po devastujícím útoku nadnárodních chemiček za poslední dvě dekády se dává slovenský alternativní pivní průmysl jakžtakž dohromady. Slovensko není daleko, v pohodě se tam domluvíte a není tam ani tak draho.

Počet minipivovarů v této oblasti pochopitelně nejvíce roste v Bratislavě. Vlakové spojení přímé, takže za dva dny je možno v pohodě zvládnout všech 7 nebo 8 tématických podniků. Horší je taková Banská Štiavnica. Je třeba čtyřikrát přestupovat a vyjedete-li z Ostravy brzo ráno a chytnete všechny přípoje, jste v tamější hospodě u alternativního piva zhruba v 7 večer. A to nemluvím o takové Dobré Nivě.

Naštěstí hodná loď River Aria mne dovezla až do Bratislavy a vysadila mne přímo v centru. Takže sehnat mapu a hurá na to! Je ráno a nejdříve otvírá Staroslovenský pivovárek ve Vysoké ulici. Dobrá volba. Místní světlá jedenáctka přijde po lodní snídani k chuti. Navíc se podnik specializuje na výrobky malých a středních pivovarů. Momentálně je na čepu Primátor, ale většinou to prý bývají piva slovenská. Dávám ještě jednu přearomatizovanou ipu a uvažuji o petce smrkového. Možná příště.

Chvíli bloudím než nalézám další provozovnu. Mieštianský Pivovar vypadá dobře zavedeně, a je i o něco dražší než Staroslovenský. Nefiltr 11 dobrá, ale černá 12 Bubák (název nejspíš reaguje na současnou přistěhovaleckou krizi) ještě lepší. Přímo modelový černý ležák předpisově natočený.

Těším se na pivo ze Stupavy. Zjišťuji, že to je standardní  minipivovarský produkt s dlouhým chlebovitým dozníváním. Jen ta hospoda by mohla být o něco útulnější. Při hledání Zámockého pivovaru nalézám podnik, který nabízí piva z různých minipivovarů. Bohužel ze Slovenska dnes jen Stupavu, jinak nějaké pivko anglické, německé a od nás Herolda a Únětice. České pivo je na Slovensku stále oblíbené a na relativně malé ploše naleznete hospody s Bernardem, Perštejnem, Samsonem, Primátorem nebo Žatcem.

Zámocký pivovar je pěkný, pivo na dobré úrovni, chybí mu však troška osobitosti. Nejzajímavější je černá 13, která má silnou kvasnicovou příchuť. Bilancuji, že ačkoliv se soustředím převážně na malá piva, mám už v sobě skoro 3 litry. Vracím se rušnou pěší zónou a neočekávám už nic poutavého. Ale co to?  Urpinera jsem už nepil několik let. Točí jenom desítku, upřímně řečeno nic moc, ale jako lehká reminiscence dobré. Kousek dále vidím logo pivovárku Wyvar z Holiče. K holiči normálně nechodím, tak mám příležitost ochutnat. Je dobré a hlavně se dováží do Blavy, takže distribuční kanály fungují. To už stačí. Přece se nechci opít! Avšak ještě není konec. Další hospoda nabízí ležák Erb z Banské Štiavnice. Ochutnávám a šetřím si tak celodenní cestu vlakem. Zajímavé pivo. Hořké a chutné. Kolik jsem dnes utratil? Není to tak strašné. Dobré pivo ve městě přijde v Blavě na průměrně necelá dvě eura za půllitr.

Z lodi vidím na druhé straně Dunaje lákavé návěští. Dunajský pivovar Petržalka. Ale to už je téma na další článek.