Po včerejším nastínění problému se svrchně kvašeným ležákem jsem trochu pátral jak to tedy je.

Má teorie hybridu, že se jedná o pivo s kombinovaným kvašením není od věci. Kolega Lička vychází ve své tezi z faktu, že spodní a svrchní kvasnice pracují za rozdílných teplot a tak je tedy možné takovýto hybrid vyrobit. Důkazem toho je velice zajímavý příklad z pivovaru Gailbraith na Novém Zélandu kde takto vytvořili „mutanta“, který nazvali „Twisted Hop“ (zamotaný chmel).

Pravé vysvětlení je však o poznání prozaičtější a potvrzuje mou primární teorii o nedokonalosti českého jazyka. Podle závazných pravidel v našem pivovarnictví a také z důvodů daňové diferenciace se piva do 10,9°extraktu původní mladiny nazývají piva výčepní, od 11° do 12,9°jsou to oficiálně ležáky a nad 13°speciály. Jelikož neexistuje prozatím ve spisovné ani odborné češtině alternativní označení piva od 11° do 12,9°extraktu původní mladiny, používá se mylně a zavádějícně termín ležák, ačkoliv se jedná o Ale (ejl). Toto potvrdil i odborník na pivo vzatý ing. Šuráň z podniku Pivo Praha.

Můžeme si hrát na slovotvorné obrozence. Jak by se měl svrchně kvašený ležák správně jmenovat? Nemusí ležet – takže seďák? Stoják? Svrchňák? Nechme to na odbornících, kteří by si s tímto lingvistickým oříškem měli poradit. Zatím my alespoň víme co pijeme.