Pocatkem 80.let v rubrice casopisu Mlady Svet pedagog ve vysluzbe Miroslav Simek odpovidal na zvidavou otazku ctenaru zda-li je popularnejsi Michal David nebo Vitezslav Vavra.

Simek odpovedel naprosto diplomaticky: „Nejsem si jist, jak je to u nas, ale vim urcite, ze v Las Vegas jsou oba popularni stejne…“

Osmdesata leta byla pro nasi pop-music tragicka. Zatimco v predchozich dvou dekadach se jeste dala obcas i pres socialisticky utlak poslechnout celkem kvalitni hudba, zhruba deset let pred zmenou rezimu byla kvalita tzv. „stredniho proudu“ takrka v zapornych hodnotach. Mymi tehdejsimi uhlavnimi neprateli byli zejmena Michal David, Vitezslav Vavra, Hlozek + Kotvald, Arnost patek a samozrejme Karel Gott. Postupem casu se „ti dva buzeranti od Zagorky“ prestali tak casto vyskytovat, Arnost Patek zmizel takrka beze stopy, Gotta jsem vzal tak nejak jako soucast celeho meho zivota a s Vitou Vavrou jsem se v roce 1988 kvalitne opil opavskym Zlatovarem v petrkovicke hospode U Blechy.

Michalovi Davidovi jsem nikdy na chut neprisel. Jeho interpretace kolovratkove vlezlych melodii bych mohl ignorovat, avsak docela mne vzdy znatelne iritovala osobnost kapelnika Frantiska Janecka. Kdo chce, muze si informace o tomto cloveku vygooglit v souvislosti s hesly UV KSC ci STB, pro mne bylo vsak toto individuum vzdy symbolem bolsevickeho kulturniho utlaku. V inkriminovane dekade ovladaly nasi hudebni scenu rezimem podporovane mafie. Hannig, Staidl, Wagner. Avsak Janeckuv zkazonosny projekt Kroky byl uplne nejhorsi.V jeho diverznim stabu se vyskytovaly hvezdy jako Michal Hornak, Jan Cezar a hlavne manekyna s barvou hlasu teple pary a s rozsahem peti tonu Marketa Muchova.S podporou kulturnich komisaru a statnich cenzoru tento spolek uspesne skodil po cela leta nasi hudbe a spolu s dalsimi aktery v zarodku dusil bobtnajici podhoubi jakekoliv alternativy a zmeny k lepsimu.

V roce 1990 Janecek legalne prchnul z republiky, oblekl bavorske leder hosen a tralalacek a nejakou dobu se zivil interpretaci nemeckych stimmungovych sracek v zemi nasich zapadnich sousedu [to neni for, osobne jsem v casopise Melodie rocnik 1990 videl jeho fotografii s prislusnym textem]. Jeho krasna Galathea David, kterou si mafian vytvoril k obrazu svemu se po „revoluci“ na chvili stahla. Franta se brzy vratil do sve tolerantni vlasti a podle prislovi o sedajicich si vranach zalozil s kamaradem Karlem Gottem produkcni spolecnost GoJa. Penez na to meli nesporne dost.

Euforicky zacatek 90. let daval jistou nadeji, ze se po nutnem resetu zacne alespon castecne nanovo. Avsak normalizacni superstar se tak lehce nevzdavaly. Spici princezna Kunka Iveta Bartosova se kvuli poklesle popularite nechala nekdy kolem roku 1994 dokonce unest, aby mohla lepe nez na podiich pusobit v bulvaru. To se ji, jak je znamo po letech stalo osudnym.

Kolem roku 1996 jsem na nasi alternativni scene zaregistroval recesni kapelu z Uherskeho Hradiste Mirovy sbor. Velkou cast jejiho repertoaru tenkrat tvorily kolotocove Davidovy [nebo Janeckovy] oddrhovacky. Pak se Stancl zase vydrapal nahoru a dotahl to az na Hrad, kde ma od nesoudneho prezidenta prijat vysoke statni vyznamenani. Bude to asi stejna pocta, jake se dostalo treba narodnimu umelci Karlu Gottovi par let pred prevratem.

Osobne mne Michal David vubec nezajima, jeho stare ani nove pisne neposloucham a nemam ani blizsi informace o jiste kauze, kdy, udajne dostal nejaky dum po emigrantech. Vadi mi par jeho textu:

V pisni Mejdan, vedle toho,ze tvrdi, ze ma prima rodice [slysel jsem, ze ho vychovavaly radove sestry v jakemsi italskem klastere] rve bezostysne: „Pijeme jenom nealko!!“ Skutecne mejdan jaky ma byt. Nejvice mne vsak vzdy namichne jeho hnusny slogan: „Colu, pijeme colu….“

P.S. Z nekolika jmenovanych umelcu je nakonec v Las Vegas prece jen nejslavnejsi Karel Gott.