……zatím se jim však příliš nedaří nějaké kvalitnější uvařit. Existují však naštěstí výjimky a jisté přísliby do budoucna.
Internet mi prozradil, že v Bělehradu se nalézá minipivovar Romantika. To byla pochopitelně jasná volba. Opatřil jsem si mapu, koupil místní měnu a počal hledat ulici Savska. Na cestě se samozřejmě dostavila žízeň. Jeden z četných restauračních podniků nabízel pivo Zaječarsko. Světlý vodnatý ležák vhodný jen na primární uhašení žízně. Další pivní bar byl na místní poměry dosti bohatý na výběr značek. Vedle lokálních piv měl na čepu i weizen od Paulanera a Budvar. Objednal jsem si černé Mikšičko. Černého piva se kupodivu čepuje dosti. V tmavé verzi se vyskytují i národní značky Jelen a Lav, které jako světlé nejsou takřka k pití. Jako výplachové pivo poslouží i bezpohlavní Apetinsko, které se chlubí svým založením v roce 1756.
Chvíli jsem bloudil, až jsem poblíž hlavního bělehradského nádraží konečně objevil restauraci Romantika. Zanedbaná vizáž a rezavý řetěz s velkou kladkou na dveřích svědčily o tom, že jediný lokální minipivovarský stánek ukončil svůj provoz minimálně před několika měsíci. Informace z internetu nebyla aktualizována.
Nu což. Je třeba zapít zklamání a něco sníst. Restauraci dobře ukrytou v boční uličce mi prozradilo logo pivovaru BIP (Beogradska pivovara), se kterým jsem se zde setkal již před 10 lety. Hospoda to byla čistá a útulná, podle našich kritérii bych to tipoval na druhou cenovou skupinu. Pivo v oroseném výškáči bylo skvělé. Nic tak kvalitního zřejmě v širokém okolí hned tak nenajdete. Žádný chmelový vývar, kvasinková bomba nebo naopak nahořklá voda. Dostatečná konzistence, harmonie příjemné, leč nevtíravé chuti. Nejblíž BIP měl snad k nějakému našemu pivu z Východních Čech – nějak mne automaticky napadly zrušené Svítavy. Výborný byl i vývar se slušnou porcí telecího masa. Ještě jeden BIP a jde se dál. Špatné rozhodnutí. Po zbytek dne jsem již nic podobně kvalitního nenašel a dorážel se světlým i tmavým Lvem.
Na druhý den v Novém Sadu jsem plánoval utratit zbytek svých srbských peněz. Korzoval jsem po pěší zóně na jejíž konci jsem našel minipivovar! Bingo. Provozovna se jmenoval Braubruder Brauhaus a vypadalo to, že byla otevřena poměrně nedávno. Její pivo však bylo pro mne zklamáním. Jak světlý, tak tmavý nefiltr jevily nesporné stopy nepřijatelné chlorfenolové příchuti. Jako byste do půllitru nalili lysol nebo něco podobného. Chemikálii je třeba zneutralizovat. Neodolal jsem a na živé zahrádce jsem si dal půllitr poměrně kvalitního Budvaru. Zajímavá se mi zdála hospůdka v britském stylu Wine and Lager. Na čepu netradiční značka Valijsko, leč pivní potrubí špatně udržované.
Ještě jednoho Jelena ve společnosti místních ochmelků a je třeba se rozloučit. Sbohem Srbsko. Jsi na správné cestě, ale ještě máš co dohánět.
http://www.ratebeer.com/breweries/serbia/0/221/
proberte se ! infiormaci je na netu tuna, Kabinet je fakt dobra volba, toci se v hodne hospodach, pivni scena se meni, treba hledat, to neni uz zadny underground, v Srbsku jsou pivni festivaly pouze s pivem z minipivovaru
Samo pivo je super :
http://samopivo.rs/
a dobre pivo neni jen v Belehradu, dva mini v Sabacu, mini ve Valjevu, mini v Pancevu !
mimochodem Niksicko v Srbsku je vareno v Apatinu, v licenci
to tmavé Mikšiško bude Nikšičko z Černé Hory, které není vyložený průser, a to tmavé je dokonce celkem pitelné, zajímavostí je, že pivovar Nikšičko je tuším jediným černohorským pivovarem vůbec. V Srbsku jsem dobré pivo ještě nikdy nepil, řekl bych, že největší kentus je ten jejich Lev, ten se nedá pít vůbec,Jelen je o něco lepší, v nouzi je pitelný, zbytek ochutnaných srbských značek mi splynul v takové velké anonymní pivní NIC. Mým balkánskýcm pivním favoritem je makedonské pivo ze Skopje – „skopskje pivo“ – to je na úrovni našich lepších europiv, v severním Řecku, tzn. v té pravé Makedonii, se dá občas sehnat, ačkoliv tam mají se vším, co pochází z bývalé federativní jugoslávské republiky Makedonie fakt velký problém, jelikož jim dost sprostě parazituje na kulturním a politickém odkazu.
Shrnul bych to tak, že v zemích, kde není zakořeněná nějaká pivní kultura, nelze očekávat kvalitní pivo, nemají na čem stavět a nemají ho ani pro koho vařit, tamním lidem stačí ke štěstí ty chcanky, a všichni tam stejně dávají přednost dobré kořalce, což je i mé doporučení pro pivní turisty :-). Leda si zjistit, kde v dané nepivní zemi žije nějaká větší německá enkláva – a tam zřejmě může být nějaký slušnější místní pivovar. Také bůhví jak to tam mají s kvalitou surovin, chmelnice jsem tam sice nějaké viděl, ale nejsem si jistý, zda tam má chmel úplně vhodné podmínky pro pěstování. A vsadil bych si, že slad dělají i z kukuřice – to je tam s přehledem nejrozšířenější obilovina, a těžko říci, jak se tam daří dobrému ječmeni…..
Zvlastni jak je mozne se netrefit. Priste doporucuje nahlidnout do belehradskeho pubu Samo pivo (Nic nez pivo). Mimo jine produkty Kabinet Brewery, nektere ve spolupraci s Mikkellerem. Pivni revoluce v Srbsku. Za patoky uvedene v reportazi skoda penez.
Info o srbských minipivovarech jsem na stánce beerme.com nenašel a nedostal jsem je ani od Srbů v hospodách. Zatím se zřejmě jedná o druh undergroundu, ale věřím, že je to na dobré cestě.
Opět mířím do Beogradu, ale Samo pivo nemohu na internetu najít. Zná někdo adresu, otvírací dobu atd.?
Dobra rada nad zlato. Doufam, ze technologie pujde tak rychle dopredu, ze se brzy PC wizzards jako ty dockaji kyzene doby, ze jim potece pivo do chrtanu primo z jejich milovanych pocitacu. Verim, ze se v NL oddavas Heinekenu.Ten nemusis ani hledat Googlem.