Slezská strana (a vlastně ani ta moravská) strana Ostravy není nikterak malebná. Rozkládá se tam sice několik lesů, ale mám dojem, že jsou docela kontaminované.

V Heřmanicích v současnosti vaří hned dva pivovary, vedlejší Michálkovice znám v podstatě jen kvůli místní ZOO.

Minulou sobotu jsme měli s kapelou vystoupení na zahrádce hospody V zatáčce. Jedná se o levnou pivnici s omezeným výběrem točeného piva. Když jsem tam dorazil, objednal jsem si turka s mlékem. Výčepní mi zakrátko donesla rozměrný hrnek s kávou a naúčtovala mi plných 15 Kč. Rázem jsem se ocitl hned o 10 let zpátky v čase. Možná, že navštěvuji ty nesprávné podniky, ale za takovou cenu jsem kafe už dlouho v hospodě neměl.

Také cena sudového byla velice lidová : 10° za 26 a 12° za 29. Velká vodka, borovička a zelená přišly na pouhých 22 Kč. Tady si zákazníků váží a nepředkládají jim účet za své strádání v dlouhé době nedávné heydrichiády.

Rozhlédl jsem se po lokále. Nepřipadal mi vůbec útulný. Takový rozlehlý kvádr, kam si člověk vypije svých pár levných točených a jinak snad ani nemá potřebu se tam dlouho zdržovat. Jako hospodský purista bych měl k dotyčnému interiéru spoustu připomínek, ale pak jsem se na chvíli zamyslel a pokusil jsem se nahlížet na věc v jiných souvislostech. Místní občané tady mají hospůdku, která ve všední den otvírá již v 10.00 a nabízí základní sortiment za rozumné ceny. Nevadila mi tak ani velkoplošná TV, ve které zrovna probíhal zápas MS ve fotbale. Hrací automaty byly vypnuty, ale na druhém konci místnosti probíhala loterie. Uprostřed byl umístěn kulečníkový stůl. Takový nějaký spontánní hybrid mezi obyčejnou příměstskou knajpou a tendenční americkou nálevnou. Tento design samozřejmě nebyl koncipován s tímto záměrem, ale jen jaksi vyplynul smícháním řady, často i nesourodých prvků. Stejně tak to určitě nevnímají ani místní štamgasti, kteří se ve své hospůdce scházejí na pivo, na fotbal nebo si poslechnout hudbu.

Pokrok (i když často scestný) nejde prostě zastavit. Jen aby nám ty lidovky vydržely!