Pro obyvatele Hongkongu byl velice nešťastný rok 1997, kdy se jejich domov proměnil z prosperující britské kolonie v součást Číny.

Hongkongané protestovali, leč nebylo jim to nic platné. Politika je prostě politika. Jakýsi volný tržní systém byl sice na hongkongské území zachován, avšak mateřská Čína si původního člena Commonwealthu přizpůsobuje čím dál víc k obrazu svému.

Momentálně v Hongkongu demonstrují údajně dva miliony lidí proti připravovanému zákonu o vydávání zločinců. Neznám dost dobře obsah sporné legislativy a obdivuji vytrvalost a organizovanost protestujících. Na druhé straně je mi však jasné, že Čína při svém počtu obyvatel, který čítá zhruba jednu miliardu tři sta milionů nechává pidistátečkům jako je Hongkong no Tchajwan jisté zbytky seberozhodování pouze ze své dobré vůle a jestli se nakonec nechá vyprovokovat, tak bude skutečně zle. A to ani Číňané nebudou muset namáčet čapky do betonu.

Navštívil jsem Hongkong v roce 2000. Žádný extra dojem na mne neudělal. Všude lidí jako hmyzu a na.ulicích šílený provoz. Z dob britské nadvlády však ve městě zůstala řada stylových pubů, ve kterých jsem objevil klasické britské pípy a dokonce i některé pivní značky z UK. Chtěl jsem však originál hongkongské pivko. V hospodách jsem štěstí neměl, tak jsem si nakonec zakoupil jednu plechovku v supermarketu. Typická asiasračka.

V jednom pubu jsem našel na čepu český Budvar. Čínská výčepní mi natočila celkem fortelně pintu za tenkrát neskutečných 4.50 USD. Docela mi Budvárek v Hongkongu chutnal.

Je strašidelné, že kdyby šli Číňané organizovaně v mnohostupech do moře, statisticky by jich stále přibývalo.