A Zadní ještě hezčí, protože tam mají nový minipivovar!

Obec Zadní Třebaň (nikoliv Třebáň, což se skoro nabízí) leží na trati z Prahy do Berouna. Mnohokrát jsem ji na svých cestách míjel a nikdy mne nenapadlo, že by tam mohl někdy vyrůst pivovárek. Jak říká klasik: Opak je pravdou. V Třebani mají lidé smysl pro humor, což je zajisté dobrá zpráva. Hned po výstupu z vlaku jsem se jedné asi 60 leté ženy zeptal na penzion U mlýna, kde by měli podle dostupných informací třebaňské pivo čepovat.

„To jste měl jet až do Karlštejna“, řekla, „ale to vlastně vyjde na stejno. Takže rovně, pak doleva a je to asi dva a půl kilometru.“

Přešel jsem most přes Berounku a nasadil ostré pochodové tempo. Míjel jsem Českou hospodu. Tento týden má otevřeno jen v pátek, sobotu a neděli. I nedaleká Sokolovna byla uzavřena. Cesta vedla dále a mně se zdálo, že obec již brzy skončí. Naštěstí jsem objevil otevřený penzionek U Máni a oslovil tamní obsluhu.

„Pivovar Bobr je v Zadní Třebani“, poučil mne vrchní ochotně, „tady jste v Hlásné..“ Není to ta víska, o které kdysi zpíval Ivan Mládek? „Hlásná Třebaň je krásná a proto ke své Máně do Třebaně často jezdit hledím…“ Vracím se zpět na nádraží a oceňuji fór důchodkyně. Naštěstí jsem ztratil tak maximálně 20 minut času. Hospůdka U mlýna je umístěna hned vedle stejnojmenného penzionu. Příjemný vesnický pajzlík s točeným Staropramenem. Naštěstí místní 11° pivo Bobr bylo rovněž na čepu. Byl čas k obědu, tak jsem se podíval na nabídku jídel na tabuli. Po nedávné pražské anabazi to byla příjemná změna. 100 g opečené sekané za 26 Kč, domácí feferonkový salát za dvacku. A půllitr minipivovarského produktu za pouhých 23 Kč. A to všechno jen kousek od libáckých satelitních městeček jako jsou třeba Černošice, kde bydlí například i obávaný šéf ostravského divadla Jiří Nekvasil. Pivo bylo natočeno rychle, mělo správnou teplotu i dobrý nevtíravý říz. Jedinou vadou na kráse byla dosti nestabilní pěna, která šla rychle dolů. Tento fakt i dokresloval celkový dojem z onoho lokálního ležáku. Barva kalná skoro až do oranžova, skoro žádná pěna, chuť plná, ale skoro výlučně sladová takřka bez chmelových náznaků. Kdyby mi někdo tvrdil, že se jedná o domácí pivo z Pobaltí, nejspíš bych i uvěřil.

Bobr se pije dobře, během okamžiku mám na lístku již 3 čárky.Napadají mne možné pivní akce v této provozovně. Osoby odchované Jaroslavem Foglarem zajisté pamatují zápisník 13 bobříků. To by v Třebáni kombinace pěkně stoupla! Kdyby bylo více času, ještě bych zvažoval cestu do Berouna. Nebo až do Příbrami. O čtvrt na tři mi však jede vlak zpátky do Ostravy. Praha a Středočeský kraj je snad nejhustěji zapivovarněné místo v ČR. Pivo je všude kolem. V hospodách i v běžném životě. Z vlaku třeba vidím nápis Autoopravna Beer.