Jako dítě a později i jako adolescent jsem nenáviděl sovětské válečné filmy.
Jednak nás na ně povinně naháněli (i když většinou místo školního vyučování) a pak se mi příčily scény, kterak izolovaný sovětský geroj sám rozstřílí celý německý prapor.
K americkým akčním filmům jsem se dopracoval až o něco později. Po náhodném zhlédnutí Ramba nebo Supermana bych někdejší sovětská díla jako Osvobození, Sokolovo nebo Průlom navrhl na Oskara. Ovšem největším trashem pro mne zůstávají kung-fu nesmysly z produkce Hong- Kongu.
Ve druhé světové válce zahynulo přes 20 milionů sovětských občanů a i přes módní a tendenční snižování váhy úlohy SSSR v porážce fašismu roku 1945 fakta a statistiky nelžou. Prostý sovětský pěšák, který nasazoval život v osvobozovacích bojích doma i v jiných zemích Evropy snad ani neměl ponětí o tom, co jeho krajan Molotov upekl pár let před tím s Němci. Zní to pateticky, ale myslím, že hrdinství a odhodlání těchto lidí, kteří usilovně bojovali i přes neschopnost a diletanství stalinského vedení zaslouží uznání a pietu.
O úloze jednotek generála Vlasova při osvobozování Prahy jsem se dozvěděl z alternativních zdrojů už v roce 1981. Tento fakt byl za komunistické vlády tajen a popírán a historii nelze trvale šidit. Vlasovci, kteří z jakýchkoliv důvodů bojovali na straně nacistů se koncem války snažili probít do spojeneckého zajetí. Rudá armáda tak dorazila do Prahy 9. května již po německé kapitulaci. Před tím však ještě při bojích na našem území ztratila tisíce vojáků
V každé době existuje blb, který se chce zviditelnit.V Praze se v nedávné době objevili dokonce tři. Jeden z nich je shodou okolností pražským primátorem. Jejich scénář je naprosto jednoduchý. V rámci svých kompetencí škodit Rusku na našem území. Příkladné hrdinství. Zatímco před 30+ lety by šlapali poslušně v průvodu s mávátky, velebili bolševiky a zavrhovali válečné štváče z Wall Streetu, dnes jim narostla křídla. Socha maršála Koněva půjde do šrotu, neboť posledních 40 let nejspíš hyzdila okolí. Naopak v našem hlavním městě přibude pamětní deska Vlasovcům. A zřejmě nejubožejším aktem je přejmenování ulice nebo náměstí Pod kaštany, kde sídlí ruská ambasáda na náměstí kvazi disidenta Němcova. Tím se dotyčný činovník spolehlivě zařadil do klubu neobolševických reformátorů, kteří překřtívají Petrohrad na Leningrad, Zlín na Gottwaldov nebo ulici Nádražní na Dimitrovovu.
Tři ubozí provokatéři si hrají na národní hrdiny. Ve třicátých letech minulého století se mohli při procházce Staroměstským náměstím ztratit a probudit v ruském Gulagu (viz Solženicin) dnes se cítí bezpečně pod hypoteticky ochrannými křídly NATO. I ve školní třídě je zakomplexovaný jedinec schopen provádět statečné kousky, má-li garantovanou ochranu od nejsilnějšího spolužáka. Bravo, srdnatí rusobijci! Český národ vás bude velebit za ubohé provokace proti světové mocnosti!
Bohužel, hrdinství Hřiba, Koláře a Novotného nemělo dlouhého trvání. Rusové vydali na ony osoby zatykače a údajně poslali na naše území diplomata – agenta s ricinem. Situace jako z bondovky. A našim třem rekům sklaplo. Rozklepali se strachem, dostali policejní ochranu a Kolář se dokonce prý skrývá na nějakém tajném neznámém místě. A to vše za peníze daňových poplatníků poškozenými navíc hysterií kolem nového chřipkového viru. Proč nevyužili příležitosti padnout statečně za naše západoevropské ideály?
Tipuji, že kdyby skutečně nějaký ruský agent k nám dorazil, nevypadal by jako modelový příslušník KGB, nýbrž jako dobromyslný sovětský Švejk Vasilij Ťorkin, který by možná dal třem uličníkům pár facek. Přesto já osobně bych jim přál několikaletý pobyt někde v Ljubljance, kde jediným dostupným pivem je teplé Žigulivskoje.