Kunětický Hejkal z Pivovarského domu Ostrava oslaví letos v dubnu již své osmé narozeniny.

O původu tohoto piva jsem zde již několikrát psal. Jedná se o světlou spodně kvašenou desítku nebo tzv. „výčepní světlé“. Hospoda Hobit, kde se tato značka od počátku točí je známá oblíbenci hořčejších druhů. Hořce se začalo od prvních ležáků a dost hořký byl zpočátku i Hejkal. Chuť se zdokonalila někdy v létě 2010, kdy mi kunětický mok hodně chutnal. Pak přišla doba stagnace. Některá rozšířená hobitovská piva získala nepochopitelnou arašídovou příchuť a  s tímto trendem se svezl i samotný Hejkal. V té době jsem v Pivovarském domě pracoval a ochutnával většinou piva z jiných pivovarů, nebo některé qáskové speciality. Dalo by se dokonce říci, že jsem na Hejkala na čas zanevřel.

Dal jsem si jej před pár dny po docela dlouhém čase a byl jsem mile překvapen. Pitelnost se do oné desítky po několika letech opět vrátila. Pivo středně hořké a na desítku docela výrazné. 100% pivní chuť a v pozadí lehké aróma ušlechtilého chmele. Možná znáte ten pocit. Pijete dobré pivo bez zbytečných excesivních příchutí a jen občas si mlasknete, abyste na patře zachytili ten laskavý pel chmelovo-sladového nektaru, který vás ujistí, že v naší tradiční zemi zmítané globalizací a zvrhlými módními trendy ještě poctiví sládci uvařit kvalitní truňk dokážou.

Všem návštěvníkům Hobitu nebo vedlejšího Skákavého poníka Hejkala vřele doporučuji.