Je to proti všem pravidlům politické korektnosti, ale je to tak! Skoro všechny české řeky jsou ženského rodu.

V Rusku můžeme najít Amur nebo Jenisej, v USA Hudson. Ale u nás se řeky skloňují jen podle ženských mluvnických vzorů. Pojďme s tím něco udělat!

Začneme u nás na severu. Odra by se mohla klidně jmenovat po německu Oder (nejspíš der Oder). A když už jsme u těch germanismů, Ostravice může klidně být Ostrawitz. Ondřejnice by se v mužském tvaru pletla se stejnojmennou horou, ale třeba takový Morávek se mi zdá docela přijatelný.

Velice vlastenecky by zněl zeměpisný název Moravan, A co pak s Moravicí? To je jasný Moravec. Nějaký šťouravý historik by mohl reptat, že jméno připomíná zrádného protektorátního ministra, ale na druhé straně to byli i váleční hrdinové či čeští cyklističtí mistři. Trochu by byl možná problém s Bečvářem. Byl to přece jen nechvalně známý únosce letadel. Mnohem neutrálnější je novotvar Bystřiček.

Na jihu je jasný Dyják a Svratek. Možná to zní jako Dryják a Spratek, ale i k originálním názvům řek by mohli míti rýpalové výhrady.

Naše nejmajestátnější řeka by se jmenovala prostě – Vltav. Poetičtější „vltavín“ je totiž již registrován jako druh nerostu. Poblíž teče Berounek. Malš je možná trochu strohý, ale zato Otavan mi připomíná někdejší textilní podnik v Třeboni, který šil nádherné zelené mantly s kapucí, kterým celá generace bigbítových hašišáků přezdívala „kanálák“. Možná nedokonale působí Sázav, ale kdybychom z něj udělali Sázavana, zavánělo by to už jistým manýrismem.

A jdeme na severozápad. Desný je naprosto jasný. Špatně nezní ani Nisák a Nežárek. Jemně neohrabaně by působil Ploučnič, který trochu asociuje srbštinu. Pobavilo by mne duo Cidlin a Mrlin, což mi připomíná párek trpasličích homosexuálů. Také Jizer by se pletl se známým komikem.

Některé řeky by se maskulinovaly jen stěží. Jako příklad uvádím Ohři, Úpu nebo Mži. Tam by jejich ženský rod z důvodů potřebné genderové vyrovnanosti mohl zůstat.

Některé řeky by přejmenováním mohly konečně připomínat pivní značky. Jako příklad uvádím Svitaváka, Olšavana a Lučana.

V reformním procesu by zůstalo ušetřeno jen Labe. To je totiž už po celé věky středního rodu.