Vstup zahraničních nadnárodních gigantů do českého pivovarnictví sebou nepřineslo pouze urychlení výroby a zhoršení chuťových kvalit piva, ale českému pivaři v některých případech i trpký pocit cizince ve své, třeba i bývalé vlasti.

Při své cestě na východní Slovensko jsem neměl nejmenší zájem ani se přiblížit ke zdejší filiálce koncernu SAB Miller, avšak můj slovenský kolega a průvodce Rado Česnek mne takřka bez mého vědomí přivezl přímo k hlavní bráně provozovny ve Velkém Šariši.Tento fakt jsem přijal chladně.Nečekal jsem žádné čápy na pivovarském komíně a nepřekvapil mne ani vzhled komplexu budov, které připomínaly Spolanu Neratovice či továrnu na výrobu krakatitu ze známého Čapkova románu.No co.Když jsem tady tak si nechám alespoň udělat pamětní autokompromitující fotografii.Vyhlédl jsem si destičku u základního kamene z roku 1964.Zapózoval jsem, Rado zaměřil svůj digital.Do chystaného snímku však nečekaně vstoupil člen místní ochranky, který mi sdělil, že fotografovat Šariš je zakázáno.O příčinách zákazu pochopitelně nic nevěděl, pouze plnil rozkazy nadřízených.Sdělil mi však, že případné povolení k fotografování mohu získat na recepci podniku.Člověk znalý ležiaku Šariš by již pobaveně odkvačil, avšak já jsem tušil příběh a navíc jsem byl velice zvědavý jak taková dotyčná „bumážka“ vypadá.Na recepci mladá pracovnice neskrbila ochotou pomoci zahraničnímu turistovi.Povolení prý uděluje paní Grešová, ale ta je momentálně na obědě.To mne teda mohlo napadnout.Vždyť už bylo skoro deset ráno.Zastupuje ji paní Martiňáková, ale ta nebere telefon.Na telefonáty neodpovídalo dalších asi pět lidí, situace se pohnula ku předu, když vrátnicí prošla statná paní ve středních letech,snad dokonce samotná paní Grešová.Vyjádřila se však, že toto není v její kompetenci a že by bylo nejspíš třeba volat přímo Prahu.Uznávám komplikovanost problému a navrhuji se spojit s generálním ředitelstvím v Johannesburgu.Ještě chvíli probíhá vyjednávání, ale já už to vzdávám.Materiál na článek je cennější než tuctová fotka..Po patnácti minutách neúspěšné debaty vycházíme z recepce s velkou šťavnatou Nepořízenou.Zaregistruji, že černý ochránce s videokamerou v ruce se hbitě schoval za nejbližší roh.Tak.A jsem namydlený.Teď zjistí, že Šariš navštívil novinář, který soustavně napadá dotyčnou jihoafrickou společnost když píše hanlivé články o Plzni a Radegastu a pošlou na mne búrské či křovácké likvidační komando! Na druhé straně chápu jejich obavy.Kdyby byl na onen pivovar podniknut bombový útok, při skladovaných ingrediencích by po následné explozi lehla popelem půlka nedalekého Prešova.O pár hodin později přemýšlím u půllitru kvasničáku v košickém minipivovaru Golem o změnách v pojetí řemesel a lidských vztazích vůbec.Kdysi pivovarnictví symbolizovalo přátelství a pohostinnost, sládkové zvali kolemjdoucí na žejdlík a byli hrdi na své výrobky.Dnes se anonymní velkovýrobci schovávají v betonových zdech svých chemiček a s médii komunikují prostřednictvím tiskových mluvčích.Naštěstí pivo v Golemu je skvělé a mohu si dokonce udělat fotku.