Je to uz rok, co jsem korzoval po rakouskem meste Sankt Polten a hledal mistni pivo Egger.
Nalezl jsem jen plechovky v supermarketu. Nikoliv na cepu. Jakasi hospoda, ktera dotycnou znacku cepovala otvirala udajne az v sedm vecer. Takze tenkrat jsem neuspel.
Pred par dny v Kremzi jsem mel vice stesti. Eggera jsem nasel uz v pristavni restauraci. Betonova terasa plna hostu – bylo to v sobotu a navic v prazdninove dobe. Hoste povetsinou hodovali zakusky a zmrzlinu. Par pivnich sklenic vsak rovnez bylo na stole. Terasou prochazelo nekolik cisniku a servirek a mne se zdalo, ze zde neplati zadna ulehcujici rajonizace ani se nevyskytuje zadny prehlednejsi obsluzni system. Nastesti jsem sve prvni pivo obdrzel pomerne brzy.
Horsi rakouska klasika. Chutove blizko ke Kaiseru nebo Zipferu. Nizka horkost a protivne nasladle alikvoty. Proste industrialni pivo. Zjistil jsem vsak, ze podnik nabizi tez Zwickl – nefiltr od stejneho vyrobce. Tak jsem si pullitr objednal. Abych predesel naslednemu cekani na placeni [prekvapilo mne, jak personal duveruje konzumentum a nekasiruje je primo], vyrovnal jsem ucet [7.80 EUR] jeste drive nez jsem kvasnicak obdrzel. Tak jsem zrejme vytvoril trochu zmatecni situaci, na Zwickla jsem cekal zhruba 20 minut a musel jsem jej obsluze pripominat. Mok o neco pitnejsi, ale stejne zadny zazrak. Nastesti Rakousko nabizi i ve strednich pivovarech zdarilejsi vyrobky jako je treba Reininghaus, Golser, Schladminger, Murauer nebo ostatne i Gosser. A to se nezminuji o mistnich minipivovarech.
Ten den v Kremzi probihal merunkovy festival. Toto ovoce se v okoli udoli Wachau hojne pestuje. Proti merunkam osobne nic nemam, ale nemusim se jich v zadnem pripade organizovane prezrat. Kdosi mi sdelil, ze se na festu bude tocit i merunkove pivo. Prosel jsem hlavni kolonadu tam a zpet, ale nic takoveho jsem nenasel. Nejspis se jednalo o merunkovy sirup zality normalnim svetlym pivem. Z techto experimentu jsem vsak uz vyrostl.
Dobra tedy. V Kremzi jsem poznal novou znacku, ted uvidime, jak mi to casove vyjde ve Vidni.