Jednalo se trochu o experiment, ale myslím, že docela vyšel.

Kurník Šopu v Pustkovci navštěvuji již od dob jejího založení. Párkrát jsem se tam i kulturně vnutil. Vedle pár hudebních produkcí jsem tam měl i přednášku o některých pivních stylech. A tak mne logicky napadlo: Co takhle zahrát tam divadlo?

Náš pivní muzikál Pivařky.cz je zpravidla provozován v restauračních zařízeních a náš soubor je již na ledasco zvyklý. Proto ani řešení poněkud stísněného prostoru v Kurník Šopě nám nepřipadlo nikterak složité. Jeviště jsme instalovali v protilehlé části výčepu vedle juboxu. Trochu mi zhatilo plány, že mezi hlavní místností a „salónkem“ vznikla příčka. To trochu ztížilo komunikaci mezi jevištěm a technikem. Avšak problémy jsou od toho, aby se překonávaly. Jinak jako obvykle potřebujeme jen stůl, mobilní výčep, trochu piva a elektrický proud.

Značku sponzorského piva jsem odhalil na první napití. Jednalo se o poličskou 12° Záviš. Není to zdaleka můj nejoblíbenější mok, avšak k mé radosti jsem zjistil, že se do tradiční značky vrací opět její charakteristická sladkost. Navíc jsem asociačně vzpomněl, že zrovna Polička byla jednou z průlomových pivních značek, které pomohly trochu provětrat zatuchlost ostravského pivního trhu, kde do té doby dominoval SAB Miller a AB Inbev.

Takže pivo v pořádku, vyvstával však jiný – mnohem vážnější problém. Na představení v Šopě měly hrát hned dvě záskokářky za indisponované a fyzicky nepřítomné originální aktérky. A to navíc jen na jednu v podstatě čtenou zkoušku. Vše však dopadlo výborně. Myslím, že tak se nám představení již dlouho nepovedlo. Jako autor jsem mohl být maximálně spokojen.

Dle mých instrukcí byly stoly v lokále na rezervaci a během představení nebyl do Kurníku přístup. Nedomyslel jsem však, že ve vedlejším salónku probíhal normální provoz. Asi dva stoly vesele popíjejících krajanů a tři pivomilní Španělé. Ti se samozřejmě normálně bavili a trochu narušovali atmosféru divadla. Měl jsem sice nápad společnost uklidňovat (a to i ve španělštině – „cierran las bocas, hijos de puta!“), ale myslím, že by mi to nebylo moc platné. Aspoň mám poučení pro příště.

Jinak jsem z čepu ochutnal obligátní Kácov, dále pak tři jiné značky. Hastrman ze Chříče nese označení India Pale Lager. Prostě taková spodně kvašená IPA. Truňk vcelku zajímavý a slušně pitelný. Podobný názor mám i na Cascade 13°- speciál ze Zlína. Vícestupňový spodňák chmelený navíc za studena americkým chmelem. I když na druhé straně mne po 25 letech Cascade už trochu nudí.

Tmavá Opava si zase hraje na zaniklou značku Zlatovar. Ano, opravdu zaniklou. Přestože si Kolkův klan ochrannou známku přivlastnil, z původním Zlatovarem z Opavy to nemá chuťově ani čichově nic společného. A tak mi (ne)chutnala i dotyčná černá 11° v současnosti z Uherského Brodu. Karamel a nuda.

V Kurník Šopě se mi líbilo a těším se na další hudebně-dramatickou spolupráci.