Vzdáleně to připomíná Čajkovského operu, ale jedná se o restauraci v ostravských Komenského sadech.

Léta objekt na kraji rozsáhlého parku sloužil jako WC. A v 90. letech, kdy se hromadně tyto služby ve městech rušily se z něj stala hospoda.

Je to normální restaurace, taková obyčejná trojka s točeným pivem, ale jelikož tam na čepu nemívají nic zvláštního, moc jsem tam nechodil.

Situace se změnila loni v dubnu, kdy se udělalo krásné jarní počasí a davy návštěvníků parku využívali prodej přes okénko. Já jsem si však vždy raději koupil petku v Hobitu nebo v pivotéce a usedl s ní na lavičku.

Přišel pozdní podzim, teploty začaly být mrazivé, ale okénko Dámy Pykové stále fungovalo. Tenkrát jsem však externí chlad řešil svařákem či fernetem.

Naši nacističtí papaláši se rozhodli zakazovat pití alkoholu na veřejnosti, ale v případě oné knajpy narazili svou kosou na příslovečný kámen. U okna je možno obdržet točené pivo a to dokonce i v privátním půllitru. Ten je sice plastový a má uzavírací deklík, dokonce s dírkou na případné brčko, ale pivo je přece jen pivo! Navíc vám je ochotný personál zavine do krásného dárkového balení jakoby sebou domů. Já ono dobře natočené pivko (i když se jedná jen o Ostravu, Radegast či PU) samozřejmě vypiji v exteriéru. Zejména, když je jasné počasí a já si mohu užívat výhledu na řeku Ostravici.

Občas parkem projdou měšťáci, ale já nikterak nepanikařím. Jako izolovaný jedinec nejsem zřejmě tak podezřelý a navíc si mohu užít i trochu adrenalinu.

Věřme, že tato fraška již brzy po dobrém či po zlém skončí a já si dárkově zabalený pohárek budu moci ponechat jako vzpomínku na bizarní časy.