Na motivy svých nedávných kratších pivních výprav jsem opět dorazil do Luhačovic.

Tentokrát již byly po zimní pauze otevřeny prameny Aloiska Ottovka i pramen Dr. Šťastného.

A jako obvykle jsem se namlsal Vincentkou. Tu mám rád už od raného dětství.

Po cestě jsem navštívil vinotéku s pivem, kterého tam měli v lednicích hned několik druhů. Líbí se mi, jak je po celém městě propagována místní pivní značka. V dotyčné pivotéce byl vedle Luhačovic k dostání i Valášek a Topolná.

Ale co to? Objevuji petku z neznámého místa. Jakýsi pivovar Komonec z obce Pozlovice. Hned zakupuji světlou 12°. Později z etikety vyčtu, že se jedná o pivovárek létající. Ale co. Ochutnáme.

Na rohu před kolonádou stojí klasická knajpa. Vedle Plzně a Radegastu tam točí i 11° „Patriota“ z uzavřeného Uherského Brodu. Černohorský Janáček chutná velice podobně jako jeho originál. Jako bych ucítil závan Olšavanu.

Hospůdka je to pěkná. Servíruje se denní menu, nejlákavěji vypadá gulášová polévka, kterou doprovází dnes už skoro zapomenutý košík s rohlíky.

Vypadá to, že snad až na vrchního jsem v šenku nejmladším hostem. Místní klienti – bezpochyby pamětníci i některých jiných zrušených pivovarů hovoří přesným dialektem ze seriálu Slovácko sa súdí.

U koňa opět zjišťuji, že luhačovická 11°je chuťově výraznější než o jeden stupeň silnější ležák ze stejné stáje. Kvalitní je i černé. Opět chválím Winter (Ginger) Ale se zázvorem a medem.

V současnosti jsou v katastru nedalekého Zlína údajně v provozu dva minipivovary (Podřevnický a Misionář), avšak já mám jiné plány.

V září 2021 jsem navštívil malenovický pivovar Zlínský Švec. Moc se mi tam líbilo, tak jsem se rozhodl svou návštěvu zopakovat. A vůbec jsem nelitoval!

Konzumaci jsem neuváženě zahájil dvanáctkou, ale ta mne dostala. Celým půllitrem prosakovala nádherná kváskově-chlebovitá příchuť, která kvalitně prodlužovala doznívání. Ano. Takové pivko se opravdu pije samo.

Náhodou jsem si vzpomněl na lahváče z ostrova Sv. Vincent. Tam byla podobná chuť, leč mnohem méně intenzivní a můj kanadský kolega ji charakterizoval slůvkem „skunky“.

Desítka je rovněž velice chutná a je radost ji polykat. Zakousneme pikantní pizzu a je čas na poslední kus. Volím 18° stout s charakteristickým názvem „Zatmění“. I ten umí v Malenovicích vyrobit.

Líbí se mi klenby v pivovarské restauraci i venkovní okénko, které funguje jako dobře zásobená pivotéka.

Ševce opouštím se slibem opětovného návratu.

V Otrokovicích blízko nádraží funguje ještě minipivovar Harley. Stejně jako před pár lety mne příliš nenadchnul. Restaurace celkem příjemná, ale to pivo by mohlo být chutnější.

Na závěr ještě pulsující výčep U pecivála, kde dávám na závěr pivního dne ještě jeden půllitr Ševce. Tentokrát je to světlá 11°. Opět super chuť i vůně. Dokonce na sekundu podezírám sládka, zdali nepoužívá ředící metodu HGB.

Je to prostě konstantní kvalita.

V lednici mám ještě láhev z Pozlovic. O následné degustaci budu informovat.