Po poněkud rozpačité návštěvě lodního Dunajského pivovaru jsem si dal od Petržalky data:text/mce-internal,napár měsíců pauzu. V červnu tam však počala fungovat nová pivovarská hospoda.

Informace o podniku Hops Pub jsem našel na stránkách Pividky a následně jsem se na něj doptával v pivotéce 100 piv. Z centra Bratislavy se k němu dá dostat poměrně snadno. Stačí u mostu SNP nasednout na linkový autobus č. 88 a svézt se 3 zastávky na stanici Záporožská.

Ulice, kde sídlí Hops Pub se jmenuje Vilová, kupodivu jsem však nikde poblíž žádnou vilu neviděl. Je to asi něco podobného když se jistá zastávka MHD u fifejdské nemocnice jmenovala Zimní stadión ještě asi 10 let poté, co byl zbořen. Hospodu jsem našel poměrně snadno. Klasické sídlištní stavení v poklidném prostředí s pěknou terasou. Otvírali oficiálně až za deset minut od mého příchodu, přesto mi obsluhu neodepřeli. Neměl jsem příliš mnoho času, tak jsem si objednal v točeném stavu pouze světlý a černý ležák.

Světlé dobré, akorát hořké s příjemným kváskem. Slušné, ale trochu nuda. Více mi chutnalo jinotajné tmavé se svěží chutí s degustačními odkazy na černou kávu a hořkou čokoládu. Zakoupil jsem rovněž dvě petky sebou. IPA mne mile překvapila. Jednalo se o 13, která však byla velice dobře pitelná. Nebyla přearomatizovaná a trochu jí chyběl říz. Nicméně mi připomínala mok v UK a mohla se spíše jmenovat English Pale Ale. Chutnala i mému rumunskému pivnímu kolegovi, který je na ipy vysazený. Polotmavý ležák byl rovněž velmi chutný. Trochu civilizovanější mok, klasická Vídeň s trochu nižší hořkostí, ale bez excesivní karamelovitosti.

Myslím, že petržalský Hops Pub má budoucnost.