Po čase jsem se zase setkal s polským pivem.

Do sýrárny na Nádražní ulici chodím rád. Líbí se mi výběr zahraničních sýrů i naprosto profesionální přístup majitele Lukáše. Ceny jsou celkem vysoké, ale jednou za čas na nějaký ten luxusní sýr konzument našetří.

Mimo mléčné výrobky obchod nabízí i chutné uzeniny a v neposlední řadě i luxusní pivo. Alespoň podle ceny. Z nabízených polských minipivovarských speciálů jsem si vybral půllitrový pils Czyste Zloto z pivovaru Sady. Když jsem se dozvěděl cenu – plných 109 Kč za navíc nevratnou láhev, bojoval jsem s pokušením pivo vrátit. Nakonec jsem je však zaplatil a hned večer ochutnal.

Chutnalo jako celkem běžný minipivovarský kvasničák. Přístojně nahořklé vonící po chmelu se středně dlouhým dozníváním. Za ty prachy jsem si však představoval něco mnohem speciálnějšího.

Zaujal mne však výčet surovin. Voda ani ječný slad mne nikterak nepřekvapily. O něco zajímavější byl výběr chmelů. Vedle Žatce se objevil i celkem neležákový Chinook a navíc i lokální chmel z okolí Toruně Marynka. Dohromady to celkem harmonizovalo.

Nejvíce mne však šokovaly poslední uvedené ingredience. Jakési rýžové „plotki“, snad plátky a na závěr „potravinářský brokat v prášku“. V češtině je brokát textilní materiál a já si jaksi nedokáži představit jeho práškovou formu. Ať je to však cokoliv, tento výrobek by zajisté neprošel sítem přísného německého Rheinheitsgebotu z roku 1516.

V Polsku to teď pivně žije. Bylo by záhodno se tam někdy zase vypravit.