Ve čtvrtek ráno jsem se rozhodl, že Knížecí pivovar v Plasech vynechám a pojedu z Merklína přímo do Ostravy.

Podle mapy to vypadalo, že obec Plasy je od své železniční stanice vzdálená několik kilometrů a já už odmítal obtížen taškou s několika petkami dlouhou procházku po asfaltových silnicích.

Nicméně se mi stále zdálo, že tím nejpřímějším spojením dorazím domů zbytečně brzy. A co takhle Praha? Vyhledal jsem si na mobilu příslušné stránky. Jako nejpraktičtější se mi jevila návštěva nového minipivovaru v Radotíně. Nemusel jsem vážit cestu městskou dopravou (PID) a využít tak svou sezónní řežijku na železnici, neboť stanice Praha Radotín je jen kousek od Smíchova.

Pivovarskou hospodu Horymír nebylo těžké najít. Počasí bylo teplé, tak hosté nejspíš seděli na venkovní zahrádce a já byl uvnitř lokálu sám za citelné přesilovky obsluhujícího personálu. Světlá 11° standardní. Přírodně aromatizovaná se slušným řízem a homogenním dozníváním. Svrchně kvašená devítka mne také docela potěšila. Hluboce hořká, ale nepřeparfémovaná. Tento počin svědčí o dobrém vkusu sládka.

Na závěr jsem si dal ještě pšenku, která mi chutnala nejvíce, nejen z horymírovských piv, ale ze všech pšeničních piv, která jsem měl možnost ochutnat za posledních pár týdnů. Lehký obligátní banán, ale v základu ještě další ovocnost. Něco jako jemné tutti frutti, kapka tokaje nebo dokonce portského. Přitom všude kolem očekávané atributy příslušného pivního stylu.

Chtěl jsem se zeptat na nějaké detaily, ale spěchal jsem na vlak.

Jsou od Horymíra Neumětely daleko?