Každý národ, který má svou pivní kulturu má rovněž soustavu svých pivních chuťovek.

V sousedním Polsku je to hlavně hustá zelná polévka s uzeným masem(bigosz), řidší bílá polévka s vejcem (žurek), chleba se sádlem(szmalc)nebo tučné salámy (kielbasa). V zemích bývalého Sovětského Svazu mne upoutaly řezy speciálně vyuzeného a kořeněného masa – basturma. Hovoříme-li o polévkách, v Arménii připravují kyselou bílou polévku s pšeničnými zrny – Spas. Z Velké Británie zřejmě pochází jednoduchá a laciná pivní chuťovka „pickled egg“ – oloupané vejce natvrdo naložené v kyselém octovém láku. V samotné Severní Americe se k pivu přikusují samozřejmě hamburgery a sendviče či obří hranolky se širokým spektrem dressingů, dipů a koření. Mexiko, kde se kvalitní pivo dle našich kritérií hledá poměrně těžko, přímo oplývá specifickými pivními chuťovkami. Jmenujme poměrně známé lupínky nachos s roztaveným sýrem nebo též salát ze syrové ryby se zeleninou ceviche (původ z Peru), či obyčejné kukuřičné chipsy (tostadas) podávané s různobarevnými druhy omáček (rajčatová, avokádová guacamole atd.). Dlužno podotknout, že tyto chuťovky se ve většině mexických pivnic (cerveceria, cantina) podávají k pivu zdarma.V Jižní Americe, kde se chová nejkvalitnější hovězí dobytek na světě se k pivu zakusují tenké plátly masových steaků na různé způsoby, kterým se říká „churrasco“. Když rychlí a hluční číšníci (camarreros) tlumočí objednávky kuchařům zní to jakoby si nadávali do čuráků. V Africe se k pivu přikusuje sušené maso kontinentální zvěřiny (kudu, zebra, lev), ale též maso skopové a kozí. Povětšinou nebývá příliš libové, ale osobně jsem měl v Ghaně a v Zambii možnost ochutnat místní klobásy, které si chuťově nezadaly s těmi evropskými.

Ačkoliv by se dalo o kvalitě většiny španělských piv s úspěchem pochybovat, synové (a dcery) hrdého iberského národa si ve svých malebných výčepech potrpí na širokou plejádu pivních chuťovek, kterým říkají „tapas“. Z mnohých jmenujme jen lahodný sýr manchego, šunku „jamón“ nebo naložené maso z humra „langosta“. V jihovýchodní Asii sice není pivní tradice tak významná, ale pozřete-li v Bangkoku superpálivý hovězí salát Yum-Yum vypijete v horku 40°C několik litrů místního ležáku Singha a náležitě opilí se snadno necháte odchytit aktivními pohůnky do některého z proslulých thajských bordelů.

Nadšen z pivních chuťovek jsem byl i v Austrálii, kde jsem v jistém minipivovaru v Perthu jedl nesmírně chutný salát z kalmarů, V Adelaide jsem ochutnal klokaní steak s pikantní omáčkou a v tasmánském Hobartu jsem uvítal k lokální pivní značce vydatnou rybí polévku.

Přesto, že v pivních chuťovkách nejsem konzervativní, příliš mi k pivu neseděly přesolené rybí kosti v Leningradě a klobása na sladko(chorizo dulce) s kandovaným ovocem a rozinkami v Montevideu (do 60.let Monteaudio).

Některé, zejména původně anglosaské pivní chuťovky (beer snacks) u nás již zdomácněly (kuřecí křidélka, smažené cibulové kroužky), další, zejména ty exotické teprve čekají na své objevení.