Avsak ja osobne z toho prilis velkou radost nemam.

Po nekolika typicky belgickych kusech v Beer+Burgers byl cas na zmenu. V nabidce se objevovalo i par skandinavskych znacek. Jakysi svedsky minipivovar 0/0 s porterem a dvemi ipami a prosluly dansky Mikkeler. Tato znacka je velebena i ceskymi pivnimi znalci, osobne mne vsak jeji vyrobky neupoutaly. Kdysi v Tabore jsem pil jejich celkem povedeny stout, jinak ale podle mne za ty prachy zadna slava. V Anverpach vsak Mikkeler nabizel Premium lager Skrub Af Bajer. Nebylo by marne vyzkouset lezak ze zeme, kde uvaril pivni prukopnik Jacob Jacobsen jiz v roce 1847 jeden z prvnich oficialnich lezaku. Kdysi v roce 1990 mi chutnal tehdejsi Carlsberg a dokonce jsem si nahodne zakoupil i typicke danske pivo Hvid Ol [to je ta ctrnactka, ktera ma diky slabemu prokvaseni pouze neco pres 2% alkoholu]. Tak jsem byl zvedav, kterak se Mikkeler postavi k spodne kvasenemu pivu. Jiz pri pricichnuti jsem zacal podezirat vycepniho, ze mi natocil pivo z jine pipy. Ve sklenici byl mok, ktery vonel i chutnal uplne jako tuctova prechmelena Apa. Marne jsem hledal sladove alikvoty a chlebovou dochut. Jen brutalni aromaticka horkost. Nejsem profesionalni degustator [ktery necha v mezinarodni soutezi zvitezit Kozla] a nerespektuji prilis termin „senzoricka chyba“. Ale v pripade piva Skrub Af Bajer jsem jiste vedel, ze lager tak urcite chutnat nema.

Na cepu byl mimo jine i vyrobek londynskeho pivovaru Kernel. Jednalo se o lehkou  session ipu s 3,4% alkoholu. To muze byt zajimave. Nakonec mi to zajimave ani neprislo. Trochu vodnatejsi Mikkeler. Opet nade vsim dominujici chmelova chut, mozna jeste o poznani horci. To vubec nevypadalo na britske odrudy. Navic styl IPA je i o obsahu alkoholu, nebot v 19. stoleti bylo nutno, aby pivo vydrzelo prevoz do Indie. Asi je v Kernelu zredili vodou v pomeru 1:2 tak, jak byvalo doporucovano instrukcemi v one dobe, ale ktere nikdo nedodrzoval.

Podnik jsem opoustel s pocitem, ze potrebuji neutralizovat hrdlo nejakym belgickym nasladlym ejlem.