20 let po rozdělení federace oba národy někdejšího Československa propadají čím dál silnějšímu sentimentu. Společná televizní show, společná jednání politiků a v poslední době i společné československé (česko-slovenské) pivo. 

Uvařili jej ve Vyškově a nese název sv. Martinský Porter. Zkapalněná nostalgie. 20°Porter se jako nejsilnější naše pivo vařívalov pivovaru v Martině. Tento historický mok inspiroval pivovarské ve Vyškově, kteří jej zařadili do svého repertoáru v pozoruhodném programu Cross the World. Počin zajímavý, nicméně jsem nucen konstatovat, že se příliš nevyvedl. Při výrobě asistoval prý dokonce někdejší martinský sládek, výsledek však neodpovídá vynaložené snaze. Osobně si již příliš nepamatuji chuť martinského Porteru, jeho vyškovská verze mne však naprosto neoslovila. Pivo není špatné ve vůni, kdy ještě evokuje skryté přísliby mnohastupňového pivního zážitku, při napití však pivař pocítí nefalšované československé zklamání.

Mok je až nepřístojně sladký. Zatímco podobně silné tuzemské výrobky v sobě odhalují rozličné příchuťové kombinace a variace,. které s hustotou a charakteristickou sladkostí harmonizují, u sv. Martinského (kopíruji pravopis z etikety) je melasovitá sladkost až protivná a jediný přívlastek, který mne při jeho pití napadá je nelibozvučné slovo „kofoloidní“. Žádná stopa alespoň roztroušené hořkosti, žádné pivní doznívání. Dopijeme-li třetinkovou flaštičku zbývá nám jen si tento druh odfajfkovat v seznamu a snažit se na tento zážitek zapomenout, případně jej přerazit nějakou kvalitnější značkou.

Znovuvzkřísený pivovar ve Vyškově je modelem úspěšného pivovarnického podnikání při němž se z produkce druhojakostních utrejchů dopracoval až k chutným ležákům, pivům svrchně kvašeným i četným speciálům o čemž svědčí i řada Cross the World.  Nostalgický 20°Porter byl však dle mého názoru  úkrokem do slepé uličky.