Mám rád poctivé desítky. Podle mne se právě na nich pozná dobrý sládek.

Ani na Slovensku neztrácím kontakt s českým pivem. Samozřejmě, že se vyhýbám PU, Bernardu i Budvaru. Ale rád si vychutnám Novou Paku, Pernštejn nebo Kout. Naposledy mne v mé oblíbené bratislavské pivotéce překvapila točená desítka Krušnohor z Kraslic. S tímto pivovarem, přesněji s jeho managementem jsem se blíže seznámil na Pivní Pečeti v Českých Budějovicích, kde jsme se spolu svorně opili. Měl jsem kvalitně vypěstovanou žízeň, tak jsem se těšil. Krušnohor potěšil. Kvalitně vychlazený mok jen zasyčel. Pivečko hořké tak akorát s nezaměnitelnou českou pivní vůní, dobře vyvážené a s příjemnou dochutí. Škoda, že jsou Kraslice tak daleko….

V ledničce jsem objevil klasickou robustní láhev z Potštejna. Ano. Clock při všech svých svrchních experimentech vaří i spodně kvašenou desítku! Nemohl jsem se dočkat večera, až si toto výčepní světlé s názvem Hektor otevřu. A opět jsem byl potěšen. Pivo trošku hořčejší a zemitější, ale rovněž chutné. Jeho konzumaci jsem párkrát proložil Podkrkonošským Speciálem, takže jeho zemitá asertivita ještě více vynikla. 4% alkoholu – to je v letních vedrech akorát. Clock umí. Jen mne opět trochu konsternovala fantasy příšera na etiketě, zřejmě samotný zlý robot Hektor. Potštejn už jiný nebude.