Svou filmovou kariéru jsem nastartoval jako herec a režisér když jsme v dubnu 1989 natočili pár externích záběrů na kameru Panasonic včetně legendárního hořícího klavíru. Ještě asi o 10 let později se mne při mých náhodných návštěvách Kunčic pod Ondřejníkem místní obyvatelé v hospodě ptali, kdy zase budu něco točit…

Začátkem roku 1994 jsme s kolegy s Bratrstva chmelové šišky vytvořili nástin scénáře a pak oslovili ČT Ostrava. Tak vznikl dokument Pivo, pivo, pivo, kde promlouvám v prostřižinách se spisovatelem Bohumilem Hrabalem.

Se štábem produkční společnosti Evolution Films jsem se seznámil v Kostelci u Holešova na soutěži domovarníků, kde jsem působil jako člen degustační komise. Slovo dalo slovo a já jsem souhlasil podílet se na novém projektu filmu o českém pivu. Plánovaný dokument měl být pojat antiglobalizačně, což je nesporně moje libůstka. Prvních pár záběrů se točilo v Ostravě, pak v prosinci 2012 v Praze v budově školy na Podskalské ulici. Bohužel tyto záběry byly ukradeny společně s kamerou za dvě mega. Už to vypadalo, že se projekt zastaví, ale už o 3 měsíce později mne navštívil režisér Látal v Hlučíně a sdělil mi, že budu v novém dokumentu Česká pivní válka hrát jednoho ze tří protagonistů. Měl jsem napsat svou třetí pivní knihu (je napsaná, ale doposud nevyšla) a zúčastnit se natáčení v JAR.

Vše hotovo, sestříháno a tak jsem byl pozván 27.10. na festivalovou předpremiéru do Jihlavy a 29.10. na oficiální premiéru do Prahy. Film Česká pivní válka byl uveden v rámci jihlavského festivalu dokumentárních filmů. Natřískaný kinosál, lidé stáli i posedávali na zemi. Pak jsem se objevil na plátně já ve svém někdejším staromládeneckém příbytku. Vytvořil jsem z babiččina sekretáře mapu světa vytvořenou z pivních tácků. Dramatickou scénou bylo přelepení jednoho z pivních tácků podtáckem Heinekenu. Úvod před oficiálními titulky končí dekadentní úpravou české státní hymny, kterou preluduji na klavír. Obecenstvo začalo spontánně tleskat.

Ve filmu se objevují další dvě postavy. Josef Krýsl – konstruktér a distributor minipivovarů, který ve filmu zavádí jedno ze svých zařízení v Bělorusku a jihomoravský řezník Laďa, který se snaží, víceméně neúspěšně uvařit si pivo sám doma. Stěžejními scénami je má snaha dostat se na ředitelství SAB Miller v Johannesburgu (bezúspěšně) a debata se starším obchodním sládkem plzeňského pivovaru Václavem Berkou v prostorách prazdrojského sklepení.

Úspěšná premiéra byla i v Praze. Po projekci byl zorganizován menší raut, kde bylo možno ochutnat pivo od Krýsla (výborné) a uzeniny od Ladi (skvělé).

Film jde do distribuce a bude se hrát v jednosálových, zřejmě spíš klubových kinech po celé republice. 13. listopadu proběhnou tři představení v ostravském kině Art. Tak se přijďte podívat.