Třetí den loučení s Maďarskem jsem si naplánoval prostě. Nejdřív Hrabal a potom Beeroság.

Již po cestě v nevlídné odpoledne jsem si všiml, že toho dne většina chodců hovoří česky. Případně slovensky. No co. Maďarsko není od nás zase tak daleko. U Hrabala bylo skoro plno. Jelikož tam chodívám většinou odpoledne, tohle jsem zažil poprvé. Posadil jsem se k pultu naproti výčepu. Volba byla jasná. Purkmistr nefiltr. Letos si podnik nechal vyrobit vlastní půllitry i pivní tácky. U jednoho stolu seděla veselá česky mluvící společnost. Vypadalo to na slušnou útratu. Ačkoliv jsem ocenil, že mí krajané popíjejí piva alternativních značek, chtěl jsem jim poradit nějaký solidní maďarský mok. Pak jsem si však všiml, že se jedná o tři páry, tak jsem nechtěl při jejich vlastní zábavě jakkoliv intervenovat.

Jiné to bylo v Beeroság. Tam seděli čtyři čeští chlapi a jedna žena ve věku asi 40 let. Tam již jsem od plánované osvěty neustoupil. Původně se mi snažili namluvit, že si to pivo přivezli sebou z domu (byli to bodří Moraváci), nakonec jsme o místním pivu zapředli rozhovor. Co si v ochutnávkovém pivním baru vybrat? Toho dne je na čepu průřez maďarské pivní scény. Ležák Foti už došel, takže jako zástupce spodně kvašených piv mají 7,2% silný hop pilsner Iluminátor. Asi tři druhy Ip. Silver Street i Galaxy jsou docela poživatelné.

Chcete nějakou národní specialitu? Dnes je k dispozici točené prosné Köleses, dále mají, zejména pro ženy višňové Meggyes nebo švestkové s koňakem (zní to lákavě, ale nic moc). Na čepu je taky nějaký nový stout, ale půllitr vyjde víc než na 5 EUR. To už je docela přeháňka. Brňáci a jeden Blaňák (z Blanska) se přiznali, že jsou vinaři a míří na nějaký místní vinařský festival. Na závěr našeho setkání jsme se s kolegou z Blanska shodli na tom, že Černá Hora se během let pěkně zkurvila.

Není nad to v cizině pokecat svojí mateřštinou…..