Kde take jinde nez v budapestske Hrabal sorozo.

Podnik jsem navstivil po skoro pulrocni pauze. A byl jsem opet mile prekvapen. Vedle Nymburku byla tentokrat na cepu i tri piva z Dalesic. Ma to logiku. Lokal je vyzdoben fotografiemi z filmu Postriziny, ktere se zrovna v arealu nekdejsiho dalesickeho pivovaru natacely.

Desitku Osvald jsem jeste nikdy predtim nepil. Takze ceska premiera v Madarsku. Trunk prijemne horky, osvezujici, doznivani homogenni a kratke, celkova pitelnost na slusne urovni. Priznam se, ze v posledni dobe mam radeji nizkoalkoholicka piva. Samozrejme plati pravidlo, ze s takovymito moky se degustace zacinaji. Po nejake vyzivne ctrnactce nebo sestnactce by mi uz tak lehke pivo asi moc nejelo.

Mou oblibenou 11 nemaji, tak si davam Majove 13. Dalesice mam rad. Zadne chutove ekvilibristiky, ale znacka ma svoji osobitost a alespon mne vzdy prinese dobrou naladu. Jednou v Praze jsem pil dalesickou 13 trochu nakyslou, u Hrabala je to vsak naprosto v poradku. Posezeni zakoncuji 13 tentokrat tmavou zvanou Fledermaus. Jemna sametova konzistence, zadna prilisna karamelovost. Natocene pekne, mozna mohla byt o neco peknejsi pena.

Zajimalo by mne kdy se zacal slavny Menzeluv film promitat v Madarsku a jaky tam mel uspech. Podle Hrabal sorozo ale soudim, ze ohlasy byly vesmes priznive.