Červený vlk

Je zajímavé, že název obce Boží Dar se udržel i v době vědeckého ateismu. Mohl se v 50. letech změnit třeba na Marxův Dar, když se saské město Chemnitz překřtilo na Karl Marx Stadt.

Vedle odlehlé Ryžovny má Boží Dar i jeden minipivovar přímo v centru. Jmenuje se Červený vlk.

Na rozdíl od takřka lidové (nikoliv cenami) Ryžovny je Červený vlk „brewpubem“ v americkém slova smyslu. Rozlehlé prostoty, ostré úhly, piktogramická loga. Naštěstí byl k dispozici ochutnávkový set, tak jsem si o vlčích pivech mohl udělat vlastní představu.

Polotmavý Červený vlk nic moc. Na svou barvu možná trochu hořčejší, ale cítím v něm nějakou zatuchlost.

Božidarský jelen je klasický 12°ležák. Celkem pitný, ale nikterak nevybočuje z průměru.

Bílý hranostaj je pivo pšeničné. Opět řemeslná rutina. Lehký banán a trochu indulony. Slušné, ale podobně chutná většina stylových weizenů.

Devítka lehký střízlík je dle údajů na nápojovém lístku spodňák. Při jeho výrobě je však použit chmel Agnus (beránek), Kazbek a ke studenému chmelení ještě aromatická Citra. Výsledkem je alkoholicky šetrný, leč přearomatizovaný mok, který si nezadá s módními americkochmelovými koktejly. Chutná úplně jako nějaký kvazi americký ejl.

Nejlépe dopadla v mém hodnocení překvapivě místní IPA. Svébytný nápoj, který je vůní i silou poplatný svému stylu, avšak dá se plynule pít, aniž by byl degustátor vyrušován nějakými senzorickými extrémy.

Původně jsem si chtěl objednat vývar, ale za cenu 85 Kč jsem si to včas rozmyslel. Tak jsem nakonec snědl speciální hamburger za 269 Kč, čímž jsem se opětovně na noc přežral a usínal jsem se strachem, že mne opět bude pálit žáha.

Boží Dar je fajn, ale chcete-li mermomocí vážit cestu z Ostravy, je možná lepší spojit tento výlet např. s objevováním saských pivovarů.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Červený vlk

  1. Ryžovna/Seifen byla do 2. války samostatná obec s několika desítkami stavení i s pivovarem. Pivovar stál, pokud se jde po silnici z Božího Daru, vlevo u silnice po vyjití z lesa, víceméně na kraji vsi, dnes je beze stop zmizelý. A jak píšu jinde, současný se staví a piva (si) vaří jinde. V Božím Daru byl také pivovar, v rohu náměstí, dnes tam stojí rodinný dům a po pivovaru ani památky. Mohl jsem mít i foto božídarského, kdyby se pan starosta (a senátor) Horník více snažil a foto pro mě dohledal a poslal mi ho…

    • Když jsem tam byl asi před 3 týdny tak pivovar vypadal postavený. I když jsem neměl mnoho času všiml jsem si i nainstalovaného zařízení v dolní části budovy. Jestli se někomu vyplatí dovážet cizí pivo do takové díry, aby machroval vlastní značkou, tak nevím. Ovšem je jasné, že cesty piva jsou nevyzpytatelné. U nás v regionu se také vyskytovalo pivo raduňské a „svoje“ pivo má prý i Hrčava.

Napsat komentář k Luděk z Plzně Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>