Tak jsem se mi konečně na Štěpána podařilo dostat do kulturní Frýdeckomístecké hospody.

Měli naštěstí otevřeno a tak jsem si mohl vychutnat posezení v onom příjemném podniku.

Společnost mi dělali dva členové z místní kapely, se kterou příležitostně spolupracuji i já. Původně jsme se jmenovali Neolit Culture, pak jsem navrhoval název IQ 210, ale teď vytvořili jméno, které je složené z několika slabik příjmení jednotlivých členů a já jsem si to dosud nezapamatoval.

Černý kocour, který je vedle pohostinského zařízení rovněž malou galerií vypadá velice útulně. Usměvavá servírka nám ihned natočila dva Trolly, kapelníkovi 24° Štědroka z Vojkovic. Jedenáctka z nového heřmanického pivovárku, kde prozatím na půl úvazku pracuje hobitovský sládek Giovanni Caruso MacDonnald /to není umělecký pseudonym/ byla velice solidní. Hořká, pitelná s jemným chlebovitým dozníváním. Tato značka se stala mým pivem večera.

Asi po dvou kusech jsem se dal na Koníčka. Filtrovaná 11 Kocour mi však bohužel příliš nesedla. Jednalo se o pivo světlé, nicméně při srovnání barev s Trollem mi připadal jeho odstín docela do tmava. Chuť celkem universální. Dal bych si raději klasického Ryzáka.

Svůj experiment jsem zapil dalšími dvěma Trolly. Chutnaly mi čím dál více. Podnik se naplnil, do Kocoura přicházeli propíjet sváteční den hlavně mladí lidé kolem 30 let. Bylo velice povzbuzující pozorovat, jak jim alternativní značky chutnají. Hospoda nabízí i klasické pivní chuťovky jako např. hermelíny, utopence nebo klobásy. Ceny lidové. Půllitr Trolla vyšel na pohodových 28 korun.

Byl čas odchodu na vlak. Na závěr plodného večera jsem si ještě objednal jednu vojkovickou 14°Grošák. Řemeslně dokonalý truňk. Těší mne, že pivaři ve FM si mají kam zajít.