Dlouho se čeští pivaři zaměřovali především na počet malých pivovarů a výběr pivních značek na našem území. Trochu se pozapomnělo na ceny piva.
Od počátku 90. let se ceny piva konstantně zvyšují a kopírují víceméně inflaci. Zatímco po uvolnění cen v roce 1991 bylo ještě možno sehnat čepovanou 12°i v Praze za 6 – 7 korun, dnes se její cena v průměru už blíží k magické třicítce. Pivař si občas zabrblá: Ta nepitelná plzeň stojí skoro 40 Kč. Nebo: U Fleků chtějí za čtyři deci přes 60 Kč! Všude v civilizovaném světě je průmyslové pivo levnější než to řemeslně uvařené. A vida! I v tomto aspektu už začínáme být tzv. světoví.
Má prvá cesta po příjezdu do Prahy vedla do alianční hospody (Aliance piv, jíž je členem i Pivovarský dům Ostrava) z názvem Kulový blesk. Byl jsem v 11 hodin prvým hostem a byl jsem zvědav, zdali mi první, navíc malé pivo nanatočí teplé z trubek. Ba ne. Pivo vzorné, ba přímo předpisové. Hodlal jsem si z široké nabídky vybrat něco, co ještě neznám. Volba padla na porter z minipivovaru Zhůř. Pivo výborné, sametové, skoro až milkstoutové. Ovšem ceny 45 Kč za malé a 65 Kč za velké svědčí o nové a zajisté pro běžného konzumenta nepřijatelné cenové politice. Malé Únětice 12°již byly cenově o něco dostupnější, přesto to však na žádnou láci nevypadalo.
Podobně jsem byl šokován v Pivovarském klubu v Karlíně, kde mne za 0,33 l dražičské patnáctky Lipan zkásli rovněž 45 Kč! Vesnický pivovárek kam ani nejezdí vlak. U Slovanské lípy na Žižkově jsem již ani nic jiného nečekal. Původní čtyřku jsem navštěvoval již od 80. let kdy tam tekl 10°Kozel za tři koruny. V roce 1998 jsem tam dokonce začal pracovat na svém prvním pivním muzikálu. Na Slovanskou lípu mám i další milé vzpomínky. Když jsem se 10. 12. 2009 vracel z Austrálie, stavil jsem se do této hospůdky, neboť tam točili pivo z Koutu na Šumavě. Pivo skvělé za slušné ceny, ovšem vrchní opilý na bláto, kuchař ještě opilejší. Klobása spálená na uhel a jídelní lístek psaný rukou. Půvabné. Dnes je Slovanská lípa cenově úplně jinde. Polotmavý Slepý krtek nejen že stál rovněž v malé formě 45 Kč, ale připadal mi jako nevýrazný karamelový vývar. Hlavně že nedostupnost tohoto piva a příležitostná publicita fungují jako docela úspěšná reklama. Spravil jsem si chuť Starokladenským tmavým. To pivo vonělo po malinách, ale chutnalo jinak velice zajímavě, i když trochu nasládle. Také cena byla o 10 Kč nižší.
Měl už jsem dost předražených, i když na druhé straně pivně vybraných hospod a zatoužil jsem po pivu za normální cenu. Po cestě na metro jsem našel útulnou hospůdku s pardubickým Pernštejnem, kde byly ceny piv nastaveny zhruba jako v Ostravě. Malý kvasničák 12° za 19 Kč chutnal….
Můj oblibený pivovar Richter hned vedle nemocnice Na Bulovce nezklamal. Výborné smažené tvarůžky a krásně chlebovitá 12°za 32 Kč. Navíc pohodlné ubytování nad hospodou za pouhých 600 Kč. Kdyby něco, nemocnice s pohotovostí hned vedle. Člověk přece jen potřebuje pocit bezpečí.
Cenová politika v pražských hospodách se možná blíží světové realitě, neodpovídá však v žádném případě kupní síle běžného českého pivaře. Půllitr tuzemského speciálu za 65 Kč je lumpárna, ať už ze strany výrobce, či spíše prodejce a mělo by se s tím něco dělat.
A nebo Kácov – Hubertus kvasnicová 12° za 18Kč.
Tak otázka je, zda zboží a jeho okolnosti odpovídají ceně, nebo ne. Mnohá (ať už čepovaná nebo lahvová) piva jsou se draze prodávají zcela oprávněně, zejména piva zahraniční, či vysokostupňové domácí speciály. Pravda však je, že u některých piv jejich cenu moc nechápu, jako je tomu např. v Zámku Zábřeh, kde nechápu, čeho si tak cení na obyč vídeňské dvanáctce, kterou tam prodávají za 45 Kč. Nicméně jsme ve svobodné zemi a můžeme si prodávat nebo kupovat, za kolik se nám líbí, zvláště, pokud o lidé žádají. Jako např Matuškové. Samozřejmě za předpokladu, že vše probíhá prodle běžného obchodnío práva a nikdo není podváděn proti dohodě. JInak co se týče světových cen, tak s výjimkou Ukrajiny máme pivo pořád ještě v podstatě možná nejlevnější vůbec (tedy průmyslové pivo). Málokde na východ od nás by se dalo pivo v minipivovaru pořídit pod takových 30- 60 Kč, a to platí už i pro Ukrajinu, kde si domácí nefiltr člověk dá tak za paďo.
Osobně bych opatrněji formuloval „svobodnou zemi“ ve spojení z Českou Republikou, jinak samozřejmě vím, že v potravinářství máme uzákoněny volné ceny. Prodávám-li v pivotéce za 70 Kč pivo z UK, které stojí v místě svého původu libru a k nám dorazí přes dva dealery myslím, že tato cena není přemrštěná a navíc pivař, který nemá možnosti cestovat si je koupí. Jestliže však někdo prodává tuzemské pivo, jehož výrobní cena je někde kolem 6 – 8 korun za půllitr za 65 neváhám nazvat jej zlatokopem a keťasem. Vím, že v Praze jsou vysoké nájmy a také prodavači těží z turistického ruchu. Avšak když jsem tčeba nezávisle 3x navštívil jeden z pověstných podniků se 4.,5. a možná i 10 pípou a odpoledne tam posedávali tři lidé, myslím, že tato cenová politika může být kontraproduktivní. Jinak ať si každý prodává pivo za kolik chce, otázkou zůstává, kdo mu to vypije.
v kontextu toho je úsměvné si vzpomenout na ceny na českém „venkově“ – rád jezdím v létě na Vysočinu a do Východních Čech – v Poličce stojí Otakar ve všech hospodách jednotně 15 kč, v Chotěboři nestojí skvělý Chotěbor více než 20 kč, stejná cenová relace je v Hlinsku s Rychtářem, v Medlešicích chtějí za svůj dokonalý kvasnicový ležák 17 kč, v Pardubicích v pivovarské hospodě je to už je drahota, jejich kvasničák je tam tuším za 22 kč a 19° Porter skoro za 30
Nicméně k té Praze – tam je výhoda, že si tam každý vybere – i v Kulovém Blesku anebo Zlých Časech mají vždy 2 -3 piva kolem 30 kč, pak je to už podnik od podniku – jsou podniky, kde ta vyšší cena má nějaký důvod (Strahovský klášter….), jinde to je zase jen past na turisty (U Fleků..) a jsou podniky, kde mají férové ceny – pivovar Marina, Jihoměštan atd.
Pivovarský klub je zajímvaý podnik, ale už jsem si jej také vyškrtl ze své pražské Tour de Beer, nestihl jsem si jednou dát u Segala Red Ale od Valáška a byly na něj dobré reference, tak jsem byl rád, že ho mají v Pivovarském klubu, ale za 60 kč mi mírně zkysnul v puse, tohle jim nebudu podporovat, ale zase tam mají skvělá piva z pražských létajících pivovarů
Zámeček v Zábřehu se mi svou cenovou politikou zhnusil – to pivo nemá tu hodnotu, proto tam pravidelně chodím se jen vychcat při Svatováclavských slavnostech
cena piva je stejně relativní pojem, když jsem teď v Londonu popíjel nádherně hořká britská piva v oblíbené špeluňce The Rake, tak mě tam zaujala etiketa Brooklynského minipivovaru, tož jsem si objednal malou pintu – výčepák mě upozornil, že to malé pivo stojí nekřesťanské 4,5 libry, zamáčkl jsem slzu a smutně kývl na souhlas, to pivo bylo ale tak dobré, že jsem pak na něj ještě 3 dny chodil než došlo, pak tam měli na té „hostující“ pípě nějaký lager z italského minipivovaru za tu samou cenu, a také to stálo za to….na druhé straně bych nikdy nedal 2 libry za posraný Carlsberg, který se čepuje na všech anglických stadiónech – to si raději naplním baťoh plechovkovým vychlazeným Guinnessem a postupně si jej všechen před zápasem v Bricklayers Arms a zbytek během zápasu na WHL vypiju a pak si jdu večer do nějaké hospody s opravdu velkým entuziasmem kopnout do fanoušků zasraného Ars*nalu
já ještě taky přidám cenovou zajímavost, které jsem si dneska všimnul: v Zubatém psovi mají zrovna na čepu pivo Mikkeller I Beat You, stojí dvě deci 75 kč. Před čtvrt rokem jsem si dal totéž pivo u Mikkellerů v domovské hospodě u nich v Kodani, tam ale stálo cca 148 Kč..
takže dovést od nich bečku k nám z Dánska je o polovinu levnější, než to vypít přímo u nich… no, fakt je, že oni mají vysoké daně…