Němci říkají, když je jim něco jedno: „Das ist ein Wurst für mich!“

Přitom zrovna buřty Germánům jedno vůbec nejsou. I když v otázce piv si myslím, že Češi je dokáží uvařit přece jen o něco lépe, v uzeninách se můžeme od Němců určitě ještě něco přiučit.

Nakonec ani české salámy, klobásy či vuřty nejsou u nás nejhorší. Samozřejmě, že se jedná o produkci malovýrobců a nikoliv o uzeniny průmyslové. Jednou jsme si koupili zlevněné špekáčky v jednom nejmenovaném supermarketu, které se při opékání měnily v regulérní plast.

Jinak však masné a uzené výrobky patří bezesporu do rodiny prověřených pivních chuťovek. Nejčastějším stylovým dlabancem je v současnosti utopenec nebo grilovaná klobása. V poslední době však přicházejí do módy špekáčky na černém pivu. Zatímco zhruba před 20 lety jsem na tuto pochoutku dojížděl do porubské Sokolovny poblíž smyčky, dnes je tento pokrm v hospodách poměrně běžný. Kvalita však bývá různá. Někdy se jedná o nevzhlednou mňagu, jindy je tato krmě chuti mdlé.

Včera jsem měl možnost ochutnat buřty na pivu skoro luxusní. Kolem 16 hodiny se nalézalo v interiéru Aera pouze skupinka čtyř hostů. Místní Kapitán 12° je inzerovaný jako „polotmavý“, pro mne je to však, alespoň barevně typický Mnichov. Naopak speciální 13° Examinátor, který je prezentován jako zástupce piv mnichovského typu je o poznání světlejší. Poprvé po pár měsících jsem jej obdržel v přijatelné teplotě.

Buřty na černém pivu z Aera jsou přímo lahůdkové. Dva kusy nejspíš špekáčků jsou řádně progrilované a chutnaly mi jako od poctivého táboráku. Jsou podávány na čalamádě, která je dosti pikantní a pro některé citlivější jedince by se mohly dokonce zdát pálivá. Celá porce, která jako chuťovka dostatečně nasytí a vytvoří optimální podmínky pro žízeň stojí se 4 kusy chleba 60 Kč, což je pro mne skutečně skoro neuvěřitelné.

Aero je dobré!