Včera jsem ukončil své týdenní putování po hessenských pivovarech.

Minipivovar Braustil jsem našel poměrně snadno. Bohužel jsem jej objevil ve čtvrtek v pul třetí a podnik otvíral až ve 4. Ale řídil jsem se hessenskou lidovou moudrostí:“ Nechce-li se vám čekat před Braustilem 90 minut přijďte v pátek, kdy otvírá v poledne.“

Podnik tvoří malý, soudobě koncipovaný výčep s několika stoly a celkem rozměrná předzahrádka, částečně na stojáka. Mladý výčepní mi pohotově prinesl místní světlé. Celkem se povedlo. Jednalo se o bio pivo, možná,že na německý ležák vonělo až příliš. Další mou volbou byl ejlík Salina Bitter. 40 jednotek hořkosti bylo cítit, mok.trochu připomínal Red Ale, ale cítil jsem v něm něco nesourodého. Nějakou podivnou kyselost nebo co. Vysvětlení jsem nalezl v nápojovém  lístku. Do piva byla přidána kuchyňská sůl. Záměr výrobce byl vedle experimentování celkem humánní. V letních vedrech doplnit pivařům vypocenou sůl. Chuťově velice zajímavé. Je vidět, že kult saského Gose proniká v různých formách do celého Německa.

Sebou jsem si odnesl sedmičku piva chlebového. Byla to lahůdka. Kombinace plzeňského sladu, kolínských kvasnic, chleba a chmelu Saphir dokázala malý chuťový zázrak. Kalný truňk velice přitažlivě voněl, byl velejemný a samozřejmě dostatečně chlebovitý. Mňam.

Braustil je moderní, celkem experimentální pivovárek, který dokáže potěšit i pivní konzervativce.

Co se to děje? To už vyplouváme? Odpoledne jsem se tam chtěl ještě stavit. A kdo mi vrátí 3 eura za zálohovanou láhev?