Zrovna dnes jsem se v knize Pavla Jákla dozvěděl o pohnutém osudu minipivovarského zařízení, které pracovalo pod názvem HBH pro naše některé minipivovarské hospody v 90. letech. Zjistil jsem, že jsem byl u toho.

Když jsem se v létě roku 1993 dozvěděl, že v Brně je otevřen vedle tehdy ještě čerstvého Pegase nový minipivovar HBH (údajně zkratka mnichovského podniku Hofbräuhaus), hned jsem se tam rozjel. Nejvíce mne fascinovalo, že černou speciální čtrnáctku vařili po celý rok. Na jaře příštího roku jsem si v tisku přečetl, že brněnský podnik HBH skončil a že zařízení se přesídlilo do Tábora. Ve velkém táborském pivovaru byl ukončen provoz k 1. lednu 1981, město tudíž nový pivovar akutně potřebovalo. 12°nefiltr s názvem Kalich (ve stejné době se tak jmenovalo i 11°pivo z Litoměřic) chutnal standardně jako tehdejší modelové minipivovarské pivo. Když jsem chtěl mluvit se šéfem, přivedli mi asi 25 letého veksláka. Táborskému Kalichu jsem příliš dlouhou životnost nedával a měl jsem dobrou intuici. Zmíněný podnik vařil asi jen dva roky. Dnes se hospoda jmenuje Švejk a točí tam jihoafrickou Plzeň.

Zařízení HBH bylo vyrobeno v Maďarsku a mělo hned několik nevýhod. Za prvé bylo zkonstruováno na infúzní výrobu, což dost dobře neodpovídá požadavkům na pravé české pivo, neboť toto bývá zpravidla vařené na dva rmuty (dekokce). V neposlední řadě tento aparát byl sice funkční, leč dosti ohyzdný a majitelé se jej zdráhali vystavovat ve veřejných prostorách svých restaurací.

V roce 1997 jsme s Bratrstvem chmelové Šišky podnikli dvoudenní výpravu na Slovensko. Nostalgicky jsme si zavzpomínali na nedávné období Federace a pochopitelně jsme otestovali některé nové minipivovary. 11°ležák Matúš Čák Trenčianský se tenkrát vařil v docela odporné sídlištní špeluňce, nicméně mok nám poměrně chutnal. Zařízení bylo prý z Maďarska . Ano. Bludný Maďar překročil již podruhé státní hranice.

V roce 2000 vzniklo ve Slušovicích schizma. Objevily se tam hned dva pivovary. Jeden z nich Salvet – Valašský Beran byl v rozkvětu, nicméně mu v jeho krátké existenci zbývalo již jen pár měsíců života. Vyštvaný spolumajitel Salvet se uchýlil do azylu do vedlejšího podniku, jímž byl o poznání větší pivovar Bavor, který si v 2. polovině 90. let dělal ambice na ovládnutí pivního trhu na Zlínsku. O pár měsíců byl Salvet na útěku před Interpolem a údajně se skrýval na Kanárských Ostrovech. Aparát u Valašského Berana byl zrovna potulný HBH koupený ze Slovenska.

Tady stopa Bludného Maďara končí. Údajně se konečně chytl někde v Chorvatsku a úspěšně tam vaří své  jednormutové pivo. Chorvatům to zjevně nevadí. Na tomto příkladu jsem chtěl demonstrovat nelehké začátky minipivovarského hnutí v naší zemi.