Již přes měsíc popíjíme pivo v ilegalitě a začínáme si vážit statečných provozoven, do kterých bychom v normálních časech zavítali pouze výjimečně.

Pivnice Blesk stojí na pomezí Ostravy 1 a městské čtvrti Mariánské Hory snad již 50 let. Třídu 28. října v oněch místech protíná ulice Výstavní, která se vzápětí mění na Novinářskou. Zde v tomto místě probíhala kdysi nestřežená hranice mezi působností podniků RaJ Ostrava sever a RaJ Ostrava Jih. . Asi před 35 lety mne napadlo téma detektivního filmu, jak strávník vlastnící stravenky (tenkrát v hodnotě 12Kčs) přebíhá osudnou křižovatku a je pořádkovou hlídkou zastřelen. Následně se zjistí, že dotyčné  stravenky platí v provozovnách RaJ Ostrava jih. Vyšetřující komisař Glazura nakonec pronese závěrečnou větu:

„Chtěl utéct na Jih a to ho stálo život….“

Charismatický interiér Blesku s nezapomenutelnými boxy byl někdy v 90. letech změněn, takže to tam teď vypadá o něco více jako v normální pivnici. Někdy kolem roku 2000 si tyto prostory patřící městu chtěl pronajat k točení svého piva Avar tehdejší majitel hlučínského pivovaru. V Blesku však dodnes točí výhradně Ostravar.

Avšak jak se opět potvrzuje stará pravda – v nouzi poznáš výčepního. V Blesku funguje opilé okénko. Pohotový šenkýř točí dvanáctku za jednotných 30 Kč za půllitr. Před okénkem postává několik žíznivců, kteří se i při svých osobních krizích snaží zachovávat alespoň nějaké rozestupy. Iniciativní výčepník bez roušky se od poměrně vzdálené pípy nonverbálně domlouvá s čekajícími zákazníky. A přece se točí! Svůj chladný kelímek obdržím do několika desítek vteřin.

Kolem se potloukají další disidentní pijáci bez roušek v očekávání aktivního práskače a policejní šťáry. Ostravar mi chutná jako ten nejušlechtilejší nektar. Opět zjišťuji, že v současnosti naše státní krizové a represivní orgány pouze vytloukají klíny klíny. Zejména co se týče hygieny. Okolní budovy jsou již řádně obechcané. Já – uvědomělý občan nakonec volím opuštěný strom u Domu Energetiky.