Znate to, Prijedete do mestecka, kde funguje maly regionalni pivovar a pidite se po mistnich vyrobcich, V hospodach mate smulu, protoze ‚tady to nikdo nepije’, nakonec jste radi, ze sezenete prosly lahvac v lokalni  samoobsluze.

Jak je to v Nemecku (otaznik). Nevim, proto jsem provedl jisty experiment.

Nemci si stale pomerne udrzuji svuj pocet tradicnich casto nekolik stoleti starych pivovaru. Uplne male provozovny, ktere neprovozuji lahvace a vari jen pro sebe rovnez existuji, ale proporcialne je jich podstatne mene nez u nas.

Pivovar v Bitterfeldu ( Sachsen – Anhalt) byl zalozen v roce 1880. Ve Wittemberskem obchode s chlastem vas upouta nejen napadita a skoro az zizniva etiketa, ale rovnez ruzne druhy baleni. Zajimavosti je, ze cim vetsi lahev koupite, tim je cena nominalne vyssi. Pullitr stoji 95 centu, zatimco sedmicka uz 2.05 EUR. Jakasi reverzni mnozstevni sleva. Bezny sortiment je svetle, polotmave a nefiltr. Napadlo mne, zdali toto pivo cepuji primo v Bitterfeldu.

Po pulhodinove ceste jsem dorazil do pomerne neutesitelne vyhlizejiciho mesta. Od nadrazi asi 10 minut pesi cesty zadna hospoda. Nakonec jsem mel stesti. Nalezl jsem uhlednou bramborarnu (Kartoffelhaus) kde meli na cepu svetle a Bernstein – polotmave v uspokujive kvalite i cene. Bitterfeldera nabizeli i v nedalekem bistru. Takze nakonec experiment se podaril. Nutno podotknout, ze samotny pivovarek se nachazi pobliz nadrazi a vypada uplne jinak nez na etikete. Spise jako fabrika z filmu Tajemstvi oceloveho mesta.

Bitterelder neni moc horky, ale urcite prijde k chuti. Kvasnicak je pravdepodobne pasterovany a ma prilis kaluzovitou barvu. Nicmene – at zije nemecke regionalni pivovarnictvi.