Připomíná mi to teorii, že bílá barva je nejsvětlejším odstínem černé a též největšího trpaslíka na světě.

Se světlým porterem jsem se už setkal. Bílý stout jsem však pil poprvé. V Kurník šopě jsem si dal na žízeň jednu 12°Poličku a jeden kupodivu celkem pitný pšeničňák z Kolkova Zlatovaru. Pak jsem se pustil do degustace White Nut Stoutu z plzeňského Ravena.

Pivních speciálů je na dnešním trhu skutečně velké množství. Ale zrovna ten se povedl. Jedná se o silné světlé pivo (EPM 17%)ochucené kávou a lískovými oříšky. Zní to docela šíleně, avšak v dotyčném moku tato kombinace docela harmonizuje. Pivo voní skoro jako normální pivo, plejáda chutí se rozehraje až po prvním napití. Je tam určitě oříšek, ačkoliv bych si netroufal kategoricky tvrdit, že zrovna ten lískový a v pozadí i inzerovaná káva. Řekl bych, že bílá. Jinak však nápoj stále chutná jako pivo. A to docela jemné. Ani bych tomu těch uváděných 7,1% alkoholu nehádal. Skoro žádný citelný chmel, ale toho je si možno v onom lokále z přítomných ip a ap poměrně hodně.Celkový dojem dobrý. Jako dezertní pivko vynikající. Opět však uvádím svou oblíbenou větu, že tento styl určitě není určen k celovečernímu popíjení. Marně však stále přemýšlím proč zrovna stout? Samozřejmě, že není mou jedinou známou značkou profláknutý Guinness. Ale všechny ty Oystery, milky či oatmealy byly určitě úplně jiné. a to ne jen barvou.

Teď jsem se z televizních zpráv dozvěděl, že v Litoměřicích nařídili majitelům psů zkrátit vodítka na max. délku 150 cm, jinak hrozí pokuty. Z čerstvé analýzy však vyplývá, že vysocí majitelé malých plemen budou mít jisté problémy. Je to jako by byl starostou legendárního Kocourkova sám Jára Cimrman.