Procházel jsem kolem zábřežské Kovárny a dostal nápad. Stavím se na 11° pivo Kovář, 
které se vaří ve Vratimově.
Bohužel, na rozdíl od stejnojmenné provozovny ny Fifejdách Kováře na čepu neměli. Nabídli mi však Kovářského Radlera. Váhal jsem. Toto pivo s limonádou jsem ještě před 22 letech viděl v Lichtejnštejnsku připravovat manuáně. Zvrhlíci si nalévali limonádu přímo do piva. Dnes se toto pivo prý vhodné pro cyklisty (Rad – německy jízdní kolo)vyrábí naprosto běžně. Zeptal jsem se zvídavě výčepní kdože to vyrábí. Její odpověď „To dneska vaří skoro všude“ mne pobavila, neboť mi připomněla mou oblíbenou scénku s Monte Pythonu, kdy účastník budoucí výpravy do Keni, který se vedoucího ptá, zdali někdo hovoří swahilsky dostane pohotovou odpověď: „Tam mluví swahilsky skoro všichni!“ Chtěl jsem Radlera malého, ale bohužel na něj nebyla kalkulace, tak jsem po několik dlouhých minut usrkával z půllitru za 25 Kč limonádové výčepní. Je to tak bizarní a mi vzdálený nápoj, že si na jakoukoliv degustační analýzu ani netroufám.
V kulturním domě v Orlové mne před lokální restaurací potěšil nápis: Dnes velikonoční akce! Vida, opět začala, naštěstí jen krátká sezóna zelených piv. Před pár lety uvařil zelené Heineken ve Starobrnu. Chlubil se zázračnou bylinnou směsí, která je tajemstvím tamních sládků. Nakonec se ukázalo, že zelenou barvu speciálu dodává speciální modř získaná z uhelného dehtu známá pod označením E 133, která je dokonce i lehce karciogenní..Orlovské zelené však přicházelo z dílny pivovaru Radas ze Střítěže u Třince. Barva jako když naberete vodu z žabincového rybníka, vůně nikterak výrazná, chuť hořká, ale to je tak zhruba vše, co asi můžete po takto zabarveném ležáku chtít.Když už jsem byl v tom, objednal jsem si ještě jedno malé meruňkové od stejného výrobce. Podobné jsem pil kdysi na Aljašce, ale tam bylo svrchně kvašené a navíc ještě ochucené skořicí. Je vidět,že v invenci vaření těchto podivných piv nejsou nastaveny žádné limity.
Ačkoliv na Svijany mám již dlouho svůj, nepříliš pozitivní názor, po předchozích experimentech mi jejich Kníže speciálně zlevněný na 20 Kč přišel docela k chuti.
Máte-li chuť na zelené pivo, tak spěchejte k Segalovi. Momentálně má na čepu plné 3 druhy(!) Nebo si alespoň se štamprlí Chartuesse vytvořte longdrink Magické oko.
jsem se teď takhle v neděli po poledni procházel po Opavě a před Dolním Náměstím upoutal mou pozornost velký poutač „Happy Hour“ zvoucí do plzeňské restaurace The Pub, řekl jsem si, proč nezkusit pro mně alternativní pivo přímo od jeho zdroje, zvědavost a akční cena vedly mé kroky dolů do sklepních prostor této značkové plzeňské restaurace, jejíž interiér se mi fakt líbil – kombinace moderny a tradice vytvořila velmi útulné prostředí, kde bych si dokázal představit trávit dlouhé večery……..no, abych to zkrátil, na baru jsem se z této fantasmagorie rychle probral – na otázku „Máte nefiltrované pivo?“ mi bylo evidentně zasvěcenou obsluhou odpovězeno „Máme jen Plzeň“. Zkusil jsem to tedy od lesa – „To já vím, ale zajímá mě, jestli ji máte také v nefiltrované podobě“, z následné odpovědi bylo zřejmé, že proškolený personál nerozumí řeči mého kmene – „To já nevím, ale máme plzeň a pak ještě kozla a radegast“. Když už jsem tam dolů sešel, tak jsem nechtěl vyklidit bojiště tak snadno – „A mohl bych se podívat na váš nápojový lístek, třeba ji tam máte i v nefiltrované verzi?“. Po shlédnutí nápojového lístku mě chuť na pivo sice přešla, ale původní nápad ochutnání značkové slevněné plzničky jsem tak úplně neopustil – „Dal bych si tedy malou plzeň, ale vidím, že jsem tady u vás dnes asi první host, tak mám obavu, abych ji nedostal z trubek, odpustila jste už nějaké pivo?“. Přišla neprůstřelná odpověď – „Ne, máme pivo z tanku a ono je dobré“. Bylo mi toho nešťastného stvoření líto, evidentně nebylo zlé a chtělo vyhovět, tak jsem se snažil tuhle patovou situaci zahrát do autu – „Máte hezkou hospodu, ale já mám chuť na nefiltrované pivo, tak raději přijdu někdy jindy“ a přátelsky jsme se rozloučili. Venku jsem hned nabral ostrou chůzí přímý směr do Bredy do Nové Sladovny, kde jsem si vychutnal jejich právě čerstvou desítku Vaška – překvapivě povedenou tak, že jsem se od ní nemohl dlouho odtrhnout a až na závěr se dorazil 2 Columbus IPA, abych nešel na fotbal tak úplně střízliv….