Když se v roce 1904 uzavíral pivovar v Hlučíně, málokdo tušil, že už o necelých 90 let později tam vznikne pivovar nový.

Novodobá cesta hlučínského piva byla klikatá a plná nástrah i dílčích pádů.

Přesto však hlučínský AVAR vydržel v jisté formě až do současnosti.

Mrzí mne, že si již nemohu zajít na jedno do pivovarského šenku, nicméně opět kolují zvěsti, že se hospůdka bude snad znovu otvírat.

Jelikož nějak aktivně nevyužívám e-shopy, s hlučínským pivem se setkávám spíše sporadicky a náhodně.

Nedávno jsem objevil avarské svrchně kvašené pivo Sundowner Ale 13°.

Ke svrchňákům přistupuji vždy trochu obezřetně. Zejména jedná-li se o mok mocnější a s přívlastkem IPA, APA,NEIPA apod. Stává se totiž docela často, že přes chmelovou bariéru se nemohu propít k primární sofistikovanější chuti.

U Sundownera naštěstí nic takového nehrozilo. Truňk okrové barvy voněl příjemně, vedle chmelových aromatů jsem v něm vysledoval i trochu kvítí, případně nějaký homogenní chutný bonbón (v žádném případě Bon pari).

Ejlík lehce klouzal do krku a mi nevadila ani lehká karamelová stopa.

Uvědomil jsem si, že nejvíce mi Sundowner připomíná britské ejly, které jsem před 10 lety prodával v pivotéce Pivovarského Domu.

Avar tedy žije, rozšířil svůj sortiment a vyrábí kvalitní pivo.

Tu svoji hospodu by si určitě zasloužil.