Poslednich par dni v Bavorsku jsem se loucil s mymi oblibenymi podniky.

A v Norimberku v pivnim megastoru Franky jsem si jeste na rozloucenou zakoupil par regionalnich lahvacu.

Jako vzdelavaci degustace, pripadne slaftrunk dobre, jinak vsak zadny zvlastni zazitek. Lezak Glossner tocili v jedne hospode v Bambergu, kde jsem nikdy nestihl otviracku. Nyni uz vim, ze to nebyla zadna skoda. Pivo neprilis huste, standardne nemecke bez jakekoliv chutove zajimavosti. Ve stejnem meste – Neumarkt vari jeste pivovar Lammbrau, z jehoz vyrobku mam pocit podobny.

Trosku tmavsi pivo Zoigl z Communbrau Mitterleich bylo o neco tmavsi a lehce se tvarilo jako kvasnicak. Avsak opet – zadne degustacni vzruseni.

Polotmavy mok Altes Wolfhoher trochu pripomina dusseldorfsky altbier, alespon jeho neutralnejsi verze. Avsak zrejme bude kvaseny spodne. Skoda, ze je Dusseldorf tak daleko. To byla tenkrat jizda!

Poslednim ze ctyrlistku je vyrobek z pivovaru Simon v Laufu. Tentokrat jiz na etikete uvadi, ze se jedna o prave „starofranske“. Celkem prijemne pivo s charakteristickou strucnou koncovkou svatojanskeho chlebicku [vanocni cukrovi] jinak dalsi, nastesti nevlezly a nepohorsujici neutral.

Ctyri lahvacky pred spanim vesly a neuskodily. Trochu jinak to bylo s konzervou Bierwurst, na ktere byla podezrela uz jeji cena 75 centu. Opet jsem zapomnel na moudrost, ze se nema setrit ani na pivnich chutovkach.