Nejpivnějším městem na světě je americký Portland. V jeho katastru se nalézá kolem 40 minipivovarů. Leží ve státě Oregon. Na opačném – atlantickém pobřeží ve státě Maine však existuje ještě jiný Portland. A jeho pivovarnictví není vůbec zanedbatelné.

Hned u přístavu stojí nevzhledná, téměř kubistická budova hlavního portlandského pivovaru Shipyard. Zřejmě funkcionalistická architektura 80. let. Fabrika nepěkná, ale pivo výborné. A ten výběr!

Ve městě se nalézá hned několik minipivovarských hospod. Hlavní z nich je Gtitty McDuff. Klasický americký brewpub s poměrně pestrou nabídkou piv a slušnou kuchyní. Pamatuji si docela zdařilý ležák a lahodnou pšenku. Nedaleký podnik Sebago mne svým pivem sice příliš nenadchnul, ale potěšil mne přátelský výčepní, který mne opil supersilným speciálem o voltáži plných 15% alkoholu.

Nejpozoruhodnějším pivním stánkem je však historická budova pubu, který se nazývá Alehouse 3 Cents Dewey. Historickým objektem se v Severní Americe rozumí něco starého zhruba 100 let, název je v hospodě písemně vysvětlen a vyplývá z toho, že se jedná o bývalý bordel. Za 3 centy tam mohl tenkrát dostat zákazník něco oroseného. V současnosti však Alehouse funguje jako plně funkční slušná hospoda. Čepuje výhradně piva svrchně kvašená (snad kromě obligátního Budweiseru, kterému však při nejlepší vůli nelze říkat ležák) a navíc každou neděli je zde akční sleva – 2.25 USD za pintu. To je skoro zadarmo. Měl jsem to štěstí, že naše výletní loď, na které jsem pracoval kotvila v Portlandu vždy v neděli.

V Alehousu bylo 18 píp a pivo, jak se přesně říká, jedno lepší než druhé. Svým velice povedeným alem byl zastoupen místní městský pivovar Shipyard, mnohé moky byly dovezeny z blízkého i vzdálenějšího okolí. Naprosto mne dostal velice chutný ale z Vermontu, který se jmenoval Long Trail Ale. Chutnal jako hybrid mezi zdařilým ejlem a kvalitním ležáčkem. Žádná explodovaná chmelová puma, nýbrž harmonie ve všech směrech. Překvapilo mne pivo z britského pivovaru Ringwood, který jsem v roce 1997 osobně navštívil. Nezjistil jsem, zdali je toto pivo importováno nebo se licenčně vaří v USA. V konzumaci jsem pokračoval trochu neutrálnějším, avšak velice krémovým mokem původem z Manchestru Boddington Bitter. Na závěr nějaká ta specialitka. V Milwaukee je vedle hnusného Milleru( SAB Miller) ještě několik malých pivovárků. Jeden z nich se jmenuje Wooden Plank Brewery. Toto město má i svůj baseballový tým Milwaukee Brewers (Sládci z Milwaukee) a i když tento sport nesnáším, tomuto mužstvu příležitostně fandím, ačkoliv se nachází na spodní části ligové tabulky. Pšeničňák s mandarinkou Leinenkugel nebyl nic úchvatného – decentní pití vhodné spíše pro ženy, ale mne docela uspokojil. Jsou čtyři odpoledne a já se musím vrátiti zpět na loď. Tak zase za 14 dní….

http://www.threedollardeweys.com/index.php